tvrz, terénní náznaky, není známo, Středočeský kraj, Alberovice
Výrazné zbytky tvrziště (pahorek jádra a rybník – bývalý vodní příkop) v jihozápadní části Alberovic. R. 1568 zmiňovány dvě tvrze s poplužním dvorem. Obě vznikly pravděpodobně při rozdělení vsi ve 14. století. Přesná poloha druhé tvrze není známa.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Zruč nad Sázavou
Dřevěná rozhledna s kovovými prvky z roku 2015 v nadmořské výšce 451 m, vystavěná podle plánů Ing. Antonína Olšiny a Ing. Martina Nováka za 9 měsíců. K rozhledně vede nová modře značená turistická cesta.
Torzo věžovité tvrze v JV části vsi. První zmínka o vsi je z r. 1316. V roce 1384 se připomíná Mikuláš z Bělé. Po něm jeho syn Mikeš. V rozmezí let 1411–1415 je zde uváděn Brum z Bělé. První zmínka o tvrzi je z r. 1455. Poslední zmínka je z r. 1545. V r. 1881 došlo ke zbourání velké části tvrze.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Onšov
Výrazné terénní pozůstatky hrádku, nesprávně označovaného jako tvrz. Pravděpodobné sídlo vladyků z Onšova, postavené ve druhé polovině 13. století a zaniklé v průběhu století 14. Dochovány především mohutné příkopy s vnitřními valy.
Zbytky zanikajícího tvrziště snad již ze 13. st. (první zmínka v přídomku r. 1289). V 16. ztrácí rezidenční funkci, tvrz je užívána jako selská usedlost. V 17. století pustne, poslední zmínka r. 1669. Dnes dochovány jen nepatrné terénní zbytky.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj
Výrazné kruhové tvrziště v jehož středu stojí kaplička z 19. století. Tvrz není písemnými prameny zmíněna, ale vznikla patrně v první polovině 14. století. Zánik souvisí asi se zpustnutím zboží a odkupem, kterým ves získala Vlašim.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj
Terénní pozůstatky hradu z konce 13. století. Po připojení Zděnkem Medkem z Valdeka k panství zručskému (po r. 1489) začal hrad chátrat. Od roku 1569 je již uváděn jako pustý. Dochovány příkopy a tesaný sklípek.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj
Terénní zbytky tvrze později upravené na zámeček, postavené Ostrovci z Kralovic na počátku 17. stol. Za 30tileté války byla vypálena Švédy, v 2. polovině 18. stol. využita jako sýpka. Po r. 1971 byla budova zbořena v souvislosti se stavbou Želivky.
Barokní žulová boží muka z 18. století, dle téměř nečitelné datace na soklu snad z roku 1763. Mají tvarosloví typické pro tuto část Vysočiny. Na nízkém soklu stojí hranolový dřík zakončený čtyřbokou kaplici s třemi nikami. Na vrcholu kaplice je kovový křížek. Památkově chráněna jsou od roku 1958.
Nedatovaná mohutná zděná boží muka, pravděpodobně z doby končícího baroka, vzhledem podobná několika dalším božím mukám na okraji Želivi. Mají obloukovitě zaklenuté niky, římsu a taškami pokrytou stanovou střechu. Na vrcholu stojí drobná pískovcová soška Krista. Památkově chráněna jsou od roku 1958.
Barokní zděná boží muka byla postavena na přelomu 18.-19. století na místě zaniklé kaple sv. Rocha. Na hranolovém soklu je postavena vysoká kaplice s mělkými, půlkruhově zaklenutými nikami. Původně obsahovaly obrázky, dnes jsou v nich skleněné desky s texty o světci a historii božích muk a Lukavce.
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj
Vodní mlýn na řece Sázavě byl postaven roku 1893 v místě zbořeného hamru. Do dnešních dnů má dochované a funkční původní vybavení včetně mlýnského kola.