Na místě staršího objektu nechal v letech 1708–10 plaský opat Tyttl podle Santiniho projektu postavit dnešní šestibokou kapli. Byla to první Santiniho stavba pro plaský klášter. Vždy stála ve dvoře (původně místní rychty).
Novorománská kaplička ve tvaru rotundy byla na vrchu tehdy zvaném Voldušský postavena r. 1857. Končila u ní křížová cesta, vycházející od zaniklé kapličky Panny Marie Bolestné. Opravou prošla kaple po r. 1989 a v r. 1991 byla znovu vysvěcena. V r. 1994 byla prohlášena chráněnou kulturní památkou.
Poutní kapli navrhl slavný barokní architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Postavena byla někdy v první polovině 18. století ( snad 1735 či 1745) nákladem Jana Václava z Bubna a Litic .Spolu s křížovou cestou a barokní poustevnou tvoří zajímavou dominantu vrchu Kalvárie severně od Radnic.
Barokní kaple byla postavena r. 1725 dle návrhu arch. Jana Blažeje Santini-Aichela. Stavbu zadal patrně plaský cisterciácký klášter, kterému obec patřila a pro který Santini zbudoval mnoho staveb. Pův. malá trojboká kaple byla při přestavbě r. 1865 rozšířena přístavbou nové obdélné lodě.
Kaple sv. Jana Křtitele v Hodyně je barokní stavbou vybudovanou z popudu opata plaského kláštera Silvestra Hetzera roku 1751. Nahradila starší svatostánek zmíněný poprvé roku 1558. Dnes má opravený štít, ale interiér je, podle literatury, zdevastován.
Kaple sv. Maxmiliána Kolbeho je součástí Meditační zahrady (Památníku obětem zla) v plzeňských Doudlevcích. Pochází r. 1995 a je využívána k církevním i kulturním účelům.
Barokní hřbitovní kaple z roku 1713 byla postavena na louce manželů Duchcovských, na které se od roku 1680 pohřbívaly oběti epidemií. V roce 1835 kapli poškodil požár a již roku 1836 byla nákladem měšťana Václava Vojtěcha Duchcovského opravena. Památkově chráněna je od května 1958.
Původně barokní domácí kaple u předměstské vily plzeňského primátora P. P. Helfera (1745–6), rozšířená 1806 o podélnou část směrem k Radbuze. Rekonstrukce 1893, 1935–6 a počátkem 21. století.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Radnice
Pískovcová kašna z druhé poloviny 19. století (snad z roku 1870). Má tvar šestiúhelníku se spodní okosenou a horní profilovanou hranou. Uprostřed je polygonální pilíř ukončený mělkou mísou. Od šedesátých let 20. století sloužila jako květinová mísa. Roku 1992 byla restaurována a obnovena jako kašna.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Rokycany
Památkově chráněná kamenná klasicistní kašna z roku 1827. Jako zdroj vody sloužila do otevření městského vodovodu v roce 1924. V srpnu 1951 byla přemístěna na Urbanovo náměstí do parčíku před děkanstvím. V roce 1997 byla rozebrána, restaurována a v září 1997 se vrátila na své původní místo.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Rokycany
Klasicistní kašna s osmibokým kamenným ohrazením a středovým sloupkem z roku 1863. Původně zde bývala kašna dřevěná, která stávala poněkud západněji. Roku 1863 byla kameníkem T. Nechutným přestavěna a roku 1864 byla přenesena na současné místo. V roce 2007 byla opravena.