Turistické cíle v okolí obce Únětice

Kaple sv. Vojtěcha gotického původu upravovaná barokně v 18. stol. Na věži zvon z r. 1710. U jižní vnější stěny presbytáře se nachází velký kámen s lidovým deskovým obrazem sv. Vojtěcha nad ním. Kaple nyní nepřístupná s výjimkou dne místní pouti.

Raně barokní kapli sv. Vojtěcha v lese u Vrčeně nechal postavit Václav Vojtěch ze Šternberka r. 1684 na místě malé kapličky z konce 16. století. Po zrušení r. 1787 byla kaple obnovena r. 1819, kdy byla též vyzdobena obrazem světce od Františka Horčičky. Poutní místo.

Jednoduchá, na západ orientovaná barokní kaple na čtvercovém půdorysu, kterou nechal roku 1682 vystavět zelenohorský hejtman Daniel František Táborský z Hirschenfeldu. Stalo se tak na místě, kde byl 4. června 1682 objeven kámen, ve kterém podle pověsti otiskl při svém kázání stopu sv. Vojtěch.

Zbytky staveb cisterciáckého kláštera, založeného snad 1145, zničeného husity 1420, definitivně zaniklého po polovině 16. stol. V jihovýchodní části obce klášter zachovány části románských a gotických staveb (čp. 8, 9, 39, hřbitovní zeď, mlýn).

Bývalý klášter řádu trinitářů byl založen r. 1753 při kostele sv. Prokopa, který vznikl r. 1747 přestavbou barokní sýpky. Klášter založila hraběnka Terezie Pöttingová. R. 1783 Josef II. klášter zrušil. Od r. 1784 sloužila budova jako fara, v l. 1788–1896 zde byla škola, přechodně i poč. 20. stol.

Zbytky zdiva malého, historicky nedoloženého hrádku, který dle archeologických nálezů fungoval v 15. a na poč. 16. st. Zřejmě se jedná o strážní hrádek blízkého Švihova. Dochovány zbytky přízemí dvouprostorové věžovité budovy, příkop a valy.

Hradiště neznámého původu je umístěno v relativně vysoké poloze na vrcholu brdského kopce Kokšín. Zachován jen nízký obvodový val. V oblasti nejsou žádné turisticky značené cesty. Vrchol Kokšína je dostupný jen lesními cestami. V severní stráni přírodní rezervace.

Kostel gotického původu prvně doložen r. 1352. Při částečné barokizaci koncem 17. stol. přistavěna věž a boční kaple. V průchozím podvěží proti vchodu obraz Nanebevzetí Panny Marie z r. 1780. Vnitřní zařízení převážně novorenesanční. Nyní filiální kostel farnosti Spálené Poříčí.

Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Seči doložen od r. 1384. Barokně znovu postaven r. 1691 při zachování původních částí. Přestavěn r. 1737 a upravován r. 1882. Vnitřní vybavení vesměs barokní z doby přestavby r. 1737. Nyní filiální kostel ve farnosti Blovice.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie vystavěný v letech 1703–05 stavitelem A. Di Maggi na místě původního vyhořelé svatyně. Ve sklepení rozsáhlá kostnice. Obklopen hřbitovem, v jehož horním rohu nízká barokní zvonice z roku 1696. Jižně od kostela farní budova (1736).

Dominantní kostel na výšině na jižním okraji města. Dle projektu K. I. Dienzenhofera z roku 1729 postaven 1745–75 (F. I. Preé, A. Lurago, A. Hafenecker). Úpravy F. Ohmann po požáru 1897–8, opravy 1926–34 a v 90. letech 20. stol.

Kostel Narození Panny Marie je v podhradí ve Starém Plzenci-Malé Straně. Původně zde stál románský kostel ze 12. stol., dnešní je ze 14. stol. Jednolodní stavba s bočními kaplemi, ukončená presbytářem a sakristií. Hranolovitá věž na jihozápadní straně. Zařízení kostela ze 17. a 18. století.