Turistické cíle v okolí obce Těnovice

nebo vyberte

Těnovice

Plzeňský kraj,  Plzeň-jih  (PJ)
Nalezeno celkem 138 záznamů, 11 / 12 stran, vyhledáno za 0.37 sec
 Třemšín
827.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zaniklý, volně přístupno, Středočeský kraj, Voltuš
Dřevěná rozhledna o výšce 20 m (827 m.n.m.) stála u bývalého hradu. První rozhlednu zde postavil r. 1888 arcibiskup hrabě F. Schönborn. R. 1895 byla poničena bouří, opravena a r. 1915 rozebrána. R. 1970 postavena nová rozhledna armádou. Rekonstrukce r. 1990. Zničena požárem v červenci 2015.
 Třemšínská bouda
762.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Rožmitál pod Třemšínem
Kamenná přízemní obdélná bouda se zděnými střešními štíty a šindelovou střechou slouží jako kaple a útulna na poutní cestě. Vznikla v pol. 19. stol. R. 2007 opravena Lesy České republiky. Interiér je volně přístupný.
 Tři Trubky
540.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Strašice
Lovecký zámeček vybudován na konci 80. let 19. stol. knížetem Jeronýmem Colloredo-Mannsfeldem v duchu doznívajícího romantismu. Ve 30. letech 20. stol. hostil prezidenza T. G. Masaryka a později i Edvarda Beneše. Udržován ve velmi dobrém stavu.
 Újezdec
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Újezdec
Zaniklé panské sídlo (románská kurie) v sousedství kostela sv. Voršily, nahrazené zřejmě ve 14. st. mladší, dnes rovněž nedochovanou gotickou tvrzí. Jediným dokladem jeho existence je zazděný portálek na tribunu v západním průčelí kostela.
 veřejná pumpa U Fitzů
362.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Rokycany
Secesní litinová kašna, 4 metry vysoká, stojí nad Fitzovou studnou. Vznikla počátkem 20. stol., patrně před r. 1909. Čerpací zařízení je od firmy R. A. Smékal z Prahy, litinové prvky ze slévárny v Blansku. V letech 1993–94 a 2005 prošla rekonstrukcemi. V roce 1994 byla prohlášena kulturní památkou.
 Veselá
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Veselá
Po původním předpokládaném sídle ve Veselé se nedochovali žádné jednoznačné stopy. Stalo se patrně součástí poplužního dvora v jehož východním a dnes již přestavěném křídle jsou pozůstatky považované za zbytky renesanční věžovité tvrze.
 Vimberk
Melmatěj, Wimberg
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Dobřív
Vznik hradu archeologicky doložen ve 13. stol., patrně souvisel s ochranou těžby železné rudy. Zanikl ve 14. stol. následkem požáru. Snad v souvislosti s vojenskou akcí Karla IV proti zdejším rožmberským državám r. 1352.
 Vlčtejn
Vildštejn
hrad, zřícenina, příležitostně, Plzeňský kraj, Vlčtejn
Zřícenina hradu z 13. stol. Původní dřevěný hrad nechal postavit Holen z Vlčtejna. Po roce 1360 přestavěn Rožmberky do dnešní podoby. Hrad často střídal majitele a zpustl po roce 1872. Restaurován ve 40. letech 20. stol.
 vodní hamr
technická památka, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Dobřív
Zpřístupněný vodní hamr z 16. stol. V provozu trvale od r. 1656. Původní dřevěná stavba postupně rozšiřována, dnešní podoba dílem přestavby z let 1825-30. Vodou poháněno původně 5 kol (dnes 4) roztáčejících stroje i el. generátor.
 Zábrodský mlýn
410.0 m. n.m.
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Spálené Poříčí
Zábrodský mlýn (pův. Podhrázský) založen před r. 1709. Na panském mlýně byli mlynáři z rodiny Ježků a Forštelů, r. 1750 koupen A. Forštelem. R. 1848 majitelem F. Hála, poté E. Holý, od r. 1932 J. Zábrodský; přestavby v l. 1934, 1942. Po požáru mlýnice (1956) mimo provoz. R. 2005 obn. vodní kolo.
 zájezdní hostinec Na Železné
362.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, není známo, Plzeňský kraj, Rokycany
Renesanční dům, zmiňován r. 1576, kdy Tomáš Železný žádá císaře, aby zde mohl vařit pivo a šenkovat víno. V 17. a 18. stol. patřil rodu Třebízkých. R. 1788 byl prodán rodu Kellerů, který jej vlastni do r. 1926. V r. 1993 byla hospoda uzavřena a přeměněna na sklad. R. 1995 byl hostinec obnoven.
 Žákava
370.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Žákava
Velká kamenná budova tvrze nad řekou Úslavou s patrnými zazděnými renes. okny. První zmínka z r. 1350, kdy byla ves rozdělena a v jedné části stála tvrz. Po r. 1380 patřila Žákavcům ze Žákavy, v letech 1382-1453 pak rodu z Pokonic. V r. 1605 Žákava připojena k panství Štáhlavy.