Turistické cíle v okolí obce Starý Smolivec

Nynější barokní kostel sv. Petra a Pavla postaven r. 1764, věž stojící mimo osu zachována ze starší stavby doložené od 14. stol. Kostel upravován r. 1909. Vnitřní barokní zařízení jednotné z poloviny 18. stol. Nyní filiální kostel ve farnosti Nepomuk bez pravidelného využití.

Hřbitovní kostel z let 1643–49 postavený podle projektu Carla Luraga jako raně barokní centrála se třemi apsidami a štíhlou věží. Dosud slouží potřebám několikrát rozšiřovaného městského hřbitova, na kterém najdeme řadu pozoruhodných náhrobků.

Gotický kostel sv. Václava postaven v 1. pol. 14. stol. Loď barokně přestavěna ve 2. pol. 18. stol., r. 1815 zvýšena věž. Další úpravy v letech 1819, 1858 a 1932, kdy v presbytáři objeveny gotické svatováclavské fresky. Naposled kostel opravován kolem r. 1995.

Původně gotický kostel z II. čtvrti 14. století byl v letech 1626–29 důkladně pozdně renesančně obnoven Přibíkem Jeníškem z Újezda. Další opravy 1662 a 1721. V průběhu 19. století zbořena horní patra původní věže, nová věž postavena v rámci regotizace roku 1907. Kolem kostela hřbitov s kamennou zdí.

Gotický kostel sv. Vavřince v rohu vrčeňské návsi pochází patrně z 1. poloviny 14. století. Z původní stavby dochován presbytář, kostelní loď během regotizace v letech 1866-1869 prodloužena a zaklenuta. Úpravy ještě ve 20. století.

Jednolodní románsko-gotický kostelík z l. 1240-50, s hranolovou věží se sdruženými okénky a hodnotným bohatě profilovaným portálem na vstupní (severní) straně. Na západním průčelí v patře zazděný vstup na panskou tribunu.

Hrádek ze 14. st na malé ostrožně z vých. chráněné příkopem, byl majetkem pánů z Dornštejna. Poté jej vlastnil do r. 1418 Jindřich Kolman z Křikavy. Koncem 15. st. byl již pustý. Dnes zbyly zříceniny hranolové věže a několik zdí.

Renesanční zámek byl vystavěn v r. 1577 Volfem Novohradským z Kolovrat na místě starší tvrze. Stavba byla dokončena patrně až r. 1593. Později zámek často měnil majitele, a v r. 1999, tedy 333 let od jeho založení, byl poprvé zpřístupněn veřejnosti.

Zřícenina hradu založeného Heřmanem z Litic zřejmě v letech 1367–77 na místě pravěkého sídliště. R. 1397 dobyt královským vojskem. Zanikl po čtyřměsíčním obléhání Habarta Maršíka z Hrádku a Lopaty husitskými vojsky v letech 1432–33.

Mariánský sloup v těžišti jižního blatenského náměstí byl postaven roku 1726. Návrh i sochařská výzdoba pocházejí od Johanna Franze Hoffmanna, investorem byl majitel Blatné Josef Serenyi. Na novodobé osmiboké podnoži stojí sokl na půdorysu kříže, z něhož vyrůstá válcový sloup s titulní plastikou.

Dva novodobé menhiry byly umístěny v závěru 20. století provozovatelem blízkého žulového lomu na severovýchodním okraji Drahenického Málkova jižně od silnice.

Dvojice přízemních domů hloubkové podélné parcelace se střešními štíty a společnou uličkou. Pocházejí patrně z 2. pol. 18. stol. Ve 2. čtvrtině 19. stol. klasicistně přestavěny. Uvnitř jsou prodejny. Součást městské památkové zóny, samostatně chráněny od r. 2003.