Turistické cíle v okolí obce Kotouň

Zřícenina hradu. Přemyslovské správ. hradiště do pol. 13. stol. (opuštěno). R. 1315 věnoval J. Lucemburský Bavorovi III. ze Strakonic prostředky na stavbu hradu. Lucemburkové vlastnili hrad až do konce 15. stol., poté majitel Půta Švihovský z Rýzmberka. Od roku 1558 již pustý.

Tvrz ze 2. poloviny 16. stol. se v 19. stol. stala součástí lihovaru a snad v té době byla snížena o dvě patra.

Gotická věžová brána z druhé poloviny 13. století, později vícekrát přestavovaná. V 15. století opatřena barbakanem, zbořeným po roce 1837.

Jeden z nejznámějších českých viklanů, granodioritový balvan 1,5 m vysoký, s obvodem 11 m a váhou okolo 30 tun. R. 1893 byl ze svého lože shozen a do roku 1983, kdy jej skupina vedená Ing. Pavlem Pavlem usadil na původní místo, ležel shozený. V roce 1985 byl prohlášen za přírodní památku.

Radnice uprostřed náměstí vznikla snad krátce po roce 1556, kdy byly Bělčice povýšeny na městečko. Dnešní podoba je výsledkem opravy po požáru roku 1858, stavby nové vížky roku 1920 a nepříliš kvalitní opravy v 90. letech 20. století.

Tvrz, postavená v 15. stol., kdy nahradila starší tvrz ze 13. stol. Od 1. pol. 14. stol. se odtud píše rod z Řesanic (Žasanic), od r. 1400 Řesanští z Kadova, od r. 1534 Jan ze Strojetic. V držení jeho rodu do 17. stol., poté časté střídání majitelů. Kolem r. 1800 upravena na hospodářský objekt.

Počátky mlýna poprvé uváděného roku 1378 pravděpodobně souvisí s předlokační osadou, která stávala na pravém břehu Otavy. V pol. 17. stol. zde byla zřízena papírna. Počátkem 19. stol. ho koupil Josef Rosenauer. Mlýn dnes slouží k bydlení a také jako malá expozice mlynářství a využití vodní energie.

Rybník Velká Kuš je rozlohou 52 ha druhým největším na Blatensku a pro svou polohu patří k nejkrásnějším. Stejnojmenná přírodní rezervace u jeho jihozápadního břehu chrání balvanité pastviny a mokřadní louky s vzácnými druhy flóry i fauny.

Zřízení skanzenu započalo r. 1990, kdy Okresní muzeum v Klatovech získalo v Chanovicích barokní sýpku, která po opravě začala sloužit jako depozitář. Od r. 1990 pracovně naučné pobyty mládeže, od r. 1994 je zde budovaná expozice lidové architektury, pojímaná jako záchranný projekt ohrožených staveb.

Toskánský sloup na kamenném podstavci z roku 1708 od neznámého autora. Na vrcholu sloupu stojí drobná plastika, znázorňující svatého Josefa s Jezulátkem v náručí. Vysvěcení plastiky provedl tehdejší horažďovický děkan Václav Nigrýn. Jedná se o starší ze dvou votivních sloupů na území Horažďovic.

Socha svaté Barbory v západní části bělčického náměstí pochází z doby po polovině 18. století. Korunovaná světice stojí na sochařsky ztvárněném soklu, v ruce drží kalich s hostií. Poškozená kvalitní práce neznámého mistra, zřejmě lokálního.

Socha z roku 1766 akcentuje příchod k blatenskému kostelnímu areálu od nedalekého zámku. Stojí pod jižní branou děkanství. Práce zřejmě lokálního mistra ve stylu opožděného dynamického baroka byla nedávno nahrazena kopií.