Turistické cíle v okolí obce Kotouň

Bývalá synagoga z r. 1904 postavená na místě dřevěné synagogy z r. 1683. Budova radikálně přestavěna, zachovaly se obvodové zdi a kamenné vchodové schodiště. Po válce knihovna, kanceláře, byty a garáže.

Synagoga postavena po polovině 18. století. V roce 1793 byla poškozena požárem a obnovena kolem roku 1810, upravena 1830. Bohoslužbám sloužila do 20. let 20. století. Za 2. sv. války zde byl sklad židovského majetku. R. 1990 opravena a 1994 v ní byla otevřena expozice dějin Židů v Kasejovicích.

Tvrz ze 14. stol. Roku 1653 prodáno Adamu Matyášovi Trautmannsdorfovi, byla přeměněna na sýpku a od té doby chátrá. Jde o čtyřkřídlou dvoupatrovou stavbu obehnanou příkopem, ve kterém byla voda. Přes příkop vede barokní most.

Zřícenina hradu. Roku 1349 v majetku Beneše z Třemšína, poté v majetku jeho potomků do počátku 15. století. Dalším majitelem král Václav IV., rroku 1403 daroval hrad Janu Zajíci. Opuštěn pravděpodobně po připojení k Rožmitálu. V 18. století zde vystavěna kaple, v 19. století rozhledna.

Dřevěná rozhledna o výšce 20 m (827 m.n.m.) stála u bývalého hradu. První rozhlednu zde postavil r. 1888 arcibiskup hrabě F. Schönborn. R. 1895 byla poničena bouří, opravena a r. 1915 rozebrána. R. 1970 postavena nová rozhledna armádou. Rekonstrukce r. 1990. Zničena požárem v červenci 2015.

Kamenná přízemní obdélná bouda se zděnými střešními štíty a šindelovou střechou slouží jako kaple a útulna na poutní cestě. Vznikla v pol. 19. stol. R. 2007 opravena Lesy České republiky. Interiér je volně přístupný.

Zaniklé panské sídlo (románská kurie) v sousedství kostela sv. Voršily, nahrazené zřejmě ve 14. st. mladší, dnes rovněž nedochovanou gotickou tvrzí. Jediným dokladem jeho existence je zazděný portálek na tribunu v západním průčelí kostela.

Náznaky hradu z první poloviny 14. století. Hrad postaven patrně za pánů z Potštejna, od poloviny 14. století užívaný zderazským klášterem a pobořený husity r. 1420. Z hradního kostela vybudován špitál, později škola, sloužící do r. 2001.

Barokní výklenková kaple v ohradní zdi venkovské usedlosti čp. 3. Sakrální stavba z konce 18. století. Zděná omítaná hranolová stavba, s větším výklenkem (nikou) v průčelí a menší nikou ve štítě. Krytá sedlovou taškovou stříškou. Památkově chráněná.

Kaple ve svahu u silnice mezi Plánicí a Nicovem, doba vzniku nezjištěna. Na mohutné podestě zahloubené do svahu je umístěna stavba zděné omítané kaple na vyšším mírně rozšířeném soklu. Na výšku obdélném půdoryse s vysokým půlkruhově zakončeným výklenkem v průčelí a trojúhelným štítem s křížkem.

Výklenková kaple Panny Marie Lurdské stojí v levém rohu konce ohradní zdi starého hřbitova poutního kostela Narození Panny Marie v Nicově. Je vystavěna z kamenů jako grotta (jeskyně) s mohutným výklenkem v průčelí; v něm socha Panny Marie Lurdské. Nedílná součást areálu poutního kostela.

Barokní výklenková kaple u spojnice ulic Příkopy a Husova v jihovýchodní části města. Hranolová zděná omítaná stavba na vysokém podstavci s výklenky na všech čtyřech stranách s freskami světců. V průčelí a na protilehlé straně výklenek chráněn kamennou balustrádou. Krytá prejzovou sedlovou stříškou.