Turistické cíle v okolí obce Přestavlky

Kostel byl postaven ve 14. stol., prvně se zmiňuje r. 1352. R. 1726 byly přistavěny boční kaple, sakristie a oratoř. V l. 1776-77 byl barokně přestavěn (stav. Antonín Barth). V l. 1903-04 prošel kostel celkovou opravou, kdy byla mj. klenba vyzdobena freskami (K. Thér, O. Ottmar). R. 1963 opravován.

Kostel pochází ze 14.st. Přestavěn na konci 17.st. V r.1817 požárem poškozen. V r.1818 opraven. Loď kostela s polygonálním závěrem, v jihozápadním nároží věž. K presbyteriu je přistavěna kaple. U schodiště sochy sv. Floriána a sv. Notburgy.

Původně gotický kostel z 2. poloviny 13. stol. byl pro hraběte Morzina důkladně barokně přestavěn roku 1722 Jakubem Augustonem. Z původní stavby se dochovaly obvodové zdi lodi a snad spodní část věže. Bohaté soudobé vnitřní zařízení, součástí areálu i fara a socha sv. Jana Nepomuckého.

Kostel sv. Petra a Pavla v Liticích patří mezi nejvýznamnější církevní stavby na území města Plzně. Gotický kostel z první poloviny 14. století vznikl přestavbou starší románské svatyně. Opravován po požáru r. 1576 a poškození Švédy r. 1639, naposled od r. 2002 společenstvím Koinonia.

Původní gotický kostel ze 2. poloviny 14. stol. byl v polovině 18. stol. přestavěn za účasti architekta F.I. Préea. Kostel má velice zajímavě řešené západní průčelí s konvexně konkávním zvlněním.

Farní kostel sv. Václava je na tomto místě připomínán již na konci 14. století. V roce 1744 byla několikrát přestavovaná stavba zničena požárem. Zbylé obvodové zdi byly využity k výstavbě nového, barokního kostela, vysvěceného roku 1746. Kolem kostela byl až do roku 1784 původní městský hřbitov.

Dnešní barokní kostel sv. Víta v Dobřanech byl postaven v letech 1727 – 1734 na místě původního kostela z materiálu získaného z původní stavby. Kostel je naproti kostelu sv. Mikuláše při severozápadním okraji náměstí.

Železná rozhledna (35 m, 584 m n. m.) je již třetí rozhlednou na vrchu Kožich. R. 1865 zde byla postavena první dřevěná vyhlídka (4 m) s výškovým bodem, r. 1934 nová triangulační stanice (23 m) s vyhl. plošinou. R. 2007 zde byl postaven vysílač mobilního operátora, který slouží také jako rozhledna.

Na místě dnešní tvrze stála tvrz starší, postavená ve 13. stol. Byla v majetku Drslaviců, později Chotěšovského kláštera. Od pol. 16. stol. byl majitelem Jetřich Valečský z Vřesovic. Vřesovci postavili v 16. stol. novou tvrz. Koncem 17. stol. v majetku J. H. Černína. V 18. stol. přestavěna na sýpku.

Vyhlídková věž (487 m n. m.) byla přistavěna k již stojícímu kostelu. Na místě stával pův. poutní kostel z r. 1755. R. 1782 byl zbourán a r. 1862 byl postaven nový. R. 1932 byla přistavena vyhlídková věž. V l. 1967–95 součástí vojenského prostoru. R. 2004 byla věž po opravě otevřena pro veřejnost.

Honosná vila s přilehlým hospodářským dvorem byla vybudována někdy po roce 1874, kdy zdejší pozemky koupil statkář Adolf Bollman z Halberstadtu. Vilu dal postavit Adolfův syn Robert. Jeho synovi Adolfovi byla zestátněna r. 1945. Hospodářské objekty chátrají, vila je patrně rekreačně využívána.

Lacembok vznikl jako opevněné sídlo pravděpodobně v druhé polovině 13. století. Nejdříve byl dřevěný, zakladatelem kamenného hradu byl zřejmě rytíř Vojslav z Krchleb. Hrádek zanikl mohutným požárem při dobývání sídla husitskými vojsky.