Turistické cíle v okolí obce Štěnovice

Ve Skočicích stávala původně tři sídla. O tvrzi ze 13. stol. nejsou žádné podrobnější zprávy. Po tvrzi ze 14. stol. se dochovalo jádro tvrziště z valy. Mladší sídlo z 16. stol. beze stopy zaniklo.

Barokní sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1709. Nechal jej postavit měšťan Jan Roman Antonín Vodňanský. Při požáru města roku 1757 byl sloup poškozen a v roce 1758 byl opraven. Další opravy proběhly v letech 1768, 1900, 1936, 1974 a 2007. Nová mříž kolem sloupu je z roku 2007.

Barokní socha světce za kaplí sv. Jana Nepomuckého na návsi v Příchovicích pochází z 2. poloviny 18. stol. Restaurována po dopravní nehodě r. 2013.

Kvalitní barokní socha z přelomu 17. a 18. století. Stojí v dominantní podobě nad řekou Mží. Restaurovaná na počátku 21. století. Památkově chráněná.

Kvalitní barokní socha světce umístěna na Křimickém náměstí. Autorem pravděpodobně Lazar Widmann. Pochází z přelomu 17. a 18. století. Nedávno restaurována.

Barokní sousoší na Zámeckém náměstí od známého plzeňského sochaře Lazara Widmanna. Zbudováno kolem roku 1730, obnoveno roku 1856. Hodnotná památka barokního sochařství na území města Plzně. Památkově chráněno.

Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z 18. století na mohutném volutovém podstavci stávala před domem čp. 145/II na náměstí F. Černého. Roku 1976 byla "ukryta" ve dvoře domu čp. 117/II, r. 1985 přenesena na hřbitov u kostela sv. Trojice. V r. 1993 byla opravena a přenesena na současné místo.

Pozdně renesanční zámek z roku 1617 byl vybudován na základech původní tvrze Adamem st. Vratislavem z Mitrovic. Koncem 18. stol. dostavěno křídlo, v 19. století přibyly novogotické prvky. Čtyřkřídlý, jednopatrový, s hranolovou věží na západě.

Zámek byl postaven Karlem Kokořovcem na počátku 17. stol. v renesančním slohu. Později, v 80. letech 18. století za Černínů z Chudenic došlo k úpravám a rozšíření. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví.

Unikátní srostlice synagog ve dvoře plzeňské židovské obce vznikla ve III. čtvrtině 19. století pro rychle rostoucí společenství. Po stavbě Velké synagogy sloužily jako škola, od počátku 40. let 20. stol. devastovány. Postupná obnova po roce 1990.

Hradiště na Hůrce u dnešního Starého Plzence je poprvé zmiňováno roku 976. V těchto místech nepochybně stával hrad, s největší pravděpodobností dřevěný chráněný mohutnými valy, které se (na rozdíl od hradu) dochovaly dodnes.

Dům je zmiňován r. 1570 jako utrakvistická škola. V letech 1622–1784 katolická triviální škola. R. 1784 vyhořela a v letech 1784–1787 škola působila v nedalekém Dumetovském domě. Ve 20. letech 19. stol. byla budova klasicistně upravena. Učení zde probíhalo do poloviny 19. stol., dnes archiv muzea.