Turistické cíle v okolí obce Štěnovice

nebo vyberte

Štěnovice

Plzeňský kraj,  Plzeň-jih  (PJ)
Nalezeno celkem 173 záznamů, 10 / 15 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 městské opevnění
362.0 m. n.m.
ostatní - brána, opevnění, zřícenina, volně přístupno, Plzeňský kraj, Rokycany
První opevnění Rokycan je z let 1293-1295, r. 1399 doloženo kamenné opevnění města s baštami a vodním příkopem. Doloženy 4 brány a 2 branky. Hradby několikrát poničeny v letech 1421, 1619 a 1639. Od 18. století ustupují výstavbě města. Dnes dochováno torzo u kostela.
 mlýn Lopata
390.0 m. n.m.
mlýn - vodní, nepatrné zbytky zdí, není známo, Plzeňský kraj, Milínov
Jediná stojící budova v mlýnském areálu pod hradem Lopatou je pila z přelomu 20. stol., navazuje na pozůstatky staršího dřevařského areálu zaniklého asi před 50 lety. Zbytky úzkokolejky, mostů, náhonů, rybníka, jezu a dalších vodohospodářských objektů.
 Muchkovský mlýn
362.0 m. n.m.
č. p. 12/III – Kočkův mlýn, bývalé Guthovy železárny
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Rokycany
Dům čp.12/III je připomínán jako mlýn v 16.století, a to roku 1581, kdy jej vlastnila paní Muchková z Počernic. Vnitřní dispozice pocházejí z počátku 17. století. Vnější podobu budově přinesla barokní přestavba v 18.století. Roku 1897 byl mlýn upraven na továrnu na výrobu železářského zboží.
 Nebílovy
zámek - původní tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Nebílovy
Zámek byl původně tvrzí založenou pány z Nebílova poprvé zmiňovanou r. 1673. V r. 1706 byla přestavěna na barokní zámek stavitelem Jakubem Augustonem dle návrhu architekta J. L. Hildebrandta. V letech 1785–1789 byl zámek rekonstruován a opraven.
 Neslívy
395.0 m. n.m.
Nestajov
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Šťáhlavy
Tvrziště kruhového tvaru. První zmínka o tvrzi Nestev z r. 1361. R.1375 se objevuje Jiří z Neslív, r.1379 část Hořejších a Dolejších Neslív patří Heřmanovi z Litic, část Horních Neslív Valterovi z Nezbavětic. Později vsi připojeny k hradu Lopata, při jeho dobývání r. 1432 pravděpodobně zanikly.
 Netunice
tvrz, chátrající, není známo, Plzeňský kraj, Netunice
Zchátralá renesanční tvrz postavená po roce 1500 Netunickými z Netunic. Po ztrátě sídelní funkce přestavěna v 18. století na hospodářské stavení a špýchar. Dvoukřídlá jednopatrová budova na půdorysu písmene L s relikty sgrafit a původních článků.
 Nezvěstice
375.0 m. n.m.
tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Plzeňský kraj, Nezvěstice
Tvrziště na východním okraji vsi je pozůstatkem stavby typu s plášťovou zdí, která se částečně dochovala. Tvrz pravděpodobně vznikla v polovině 14. století. Počátkem 17. století se zmiňuje už pouze poplužní dvůr.
 Osek u Rokycan
zámek - původní tvrz, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Osek
Na barokní zámek přestavěl na konci 17. stol. starší tvrz Přibyslav Malovec z Chýnova. Později byla přistavěna třípodlažní věž. Před r. 1945 patřil Colloredo-Mansfeldům. Později sloužil jako byty a dnes je v soukromém vlastnictví.
 pivovar
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Spálené Poříčí
Pivovar vznikl před rokem 1587 za Kryštofa st. z Roupova. Poslední várku pivovar uvařil na podzim 1949 a roku 1950 byl definitivně uzavřen. Dnes pivovarské budovy využívají dobrovolní hasiči a průmyslová zóna města. Sklepy, postupně opravované, jsou využity jako výstavní prostor.
 Pivovarské muzeum
315.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Plzeň
Město Plzeň je světově proslulé výrobou piva. Pivovarské muzeum, které mapuje historii této výroby a vývoj technologie, se nachází ve Veleslavínově ulici nedaleko Náměstí Republiky s katedrálou sv. Bartoloměje.
 plzeňské historické podzemí
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Plzeň
Původně gotické, později několikrát upravované rozsáhlé, až třípatrové podzemní sklepení pod domy historického centra Plzně založené roku 1295. Přístupná část v severovýchodním sektoru někdejšího hrazeného města.
 Pokonice
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Žákava
Téměř neznatelné stopy po tvrzišti a vsi ze 14. století nedaleko vsi Žákava. Zmiňuje se Aleš z Pokonic, který byl purkrabím na Vlčtejně. Mikuláš Pokonický z Dlouhé Vsi nechává tvrz opuštěnou v 70. letech 15. století. Ves se uvádí jako pustá r. 1587.