Turistické cíle v okolí obce Plzeň-Doubravka

Mlýn měl údajně postavit r. 1850 mlynář Martin Janota, kdy skutečně vznikl, není známo. Poprvé je vyznačen v mapě ,,II. vojenské mapování - Františkovo" z let 1836-1852. Mlýn přestal fungovat zřejmě ještě před r. 1945. V r. 1957 měla být stržena střecha. Dodnes zůstaly jen části obvodového zdiva.

Po tvrzi se dochoval především klenutý suterén v domě č.p.5. Prvním, kdo použil přídomek „z Hrádku“ byl v roce 1384 Heřman z Nečtin. Protože byla tvrz na zemské stezce, byla pravidelně v ohrožení. V 16.století je již tvrz pustá.

Věž (25 m, 416 m n.m.), pův. turistická chata s rozhlednou, vystavěna Svazem čs. dělnických turistů. R. 1926 otevřena chata s nedostavěnou věží (nedostatek peněz), ta dokončena r. 1929. Po válce pronajímána, chátrala, až r. 1999 zbourána chata.

Torzo renes. budovy přeměněné v 19. stol na domek č. p. 24. První zmínka o vsi je z r. 1379, kdy byli jejími majiteli Petr a Racek z Přestavlk, později zvaní Chlumečtí z Přestavlk. Tvrz se připomíná ještě r. 1721, ale nedlouho poté byla přeměněna na sýpku, z větší části zbořenou r. 1922 .

Dům vznikl v letech 1606–9 pro pobyty císaře Rudolfa II. v Plzni scelením dvou starších objektů (arch. G. M. Filippi). Později spojen se sousední radnicí, upraven v 18. století. V I. patře zachován renesanční sál.

Děkanství bylo postaveno v letech 1728–35 podle návrhu Giacoma Antonia Cannevala ve vrcholně barokním slohu v prostoru bývalého kláštera a městského hradu. Po požáru v roce 1784 bylo děkanství přestavěno v jednodušším, pozdně barokním slohu. V této podobě se budova dochovala prakticky dodnes.

Patrový, původně gotický, v jádru renesanční dům, pozdně barokně přestavěný kolem roku 1780. Poprvé zmiňován roku 1542, kdy jej prodal Šimon, prelát od pražského sv. Víta, Vavřinci Dumetovi. Po požáru v roce 1784 zde fungovala škola. Na jižním průčelí medailon s reliéfem Madony v rokokové kartuši.

Zámecký statek založen v r. 1703 řádem cisterciáků. Nejznámějším vlastníkem byl kancléř Václav Kliment Metternich. Současný vlastník objekt koupil ve zcela zchátralém stavu. Po 3 letech náročné rekonstrukce se však podařilo tuto stavbu zrenovovat

Stopy dle nálezů po zaniklé vsi ze 13. stol u křižovatky cest Losiná Nebílovy a Chválenice a Nebílovský Borek . Ve 14. stol zde vznikla tvrz po které je dodnes patrné tvrziště. Později byl k tvrzi přistavěn dvůr. V letech 1534 1555 a 1562 je několikrát zmiňována ves Džbánek, ale už jako pustá.

Dům čp. 64/III byl postaven při šťáhlavské silnici před rokem 1869 jako pozdně klasicistní stavba. V letech 1869–1904 tu byla správa mirošovských černouhelných dolů. Roku 1909 byla přestavěna podle projektu Bohuslava Ryšavého do podoby zámečku v neorenesančním stylu. Dnes úřadovna Policie ČR.

Srostlice dvou původně gotických domů v Dřevěné ulici východně od hlavního plzeňského náměstí. V jeden celek spojena koncem 17. století J. Augustonem. Od roku 1913 spojen s domem čp. 106 na náměstí (Národopisné museum).