Turistické cíle v okolí obce Jiřičná

Zámek vznikl přestavbou tvrze, prvně zmiň. r. 1684 v majetku Koců z Dobrše, poté Běšínů z Běšin, Kolovratů a od r. 1709 Františka Karla Villani, který ji v 2. pol. 18. stol. přestavěl na zámek. R. 1840 empír. upraven. R. 1861 koupen W. Huttarym, poté Frant. Haškem. R. 1948 zestátněn, vrácen r. 1992.

Původně tvrz, později přestavěná na zámek, sestávající ze dvou částí. Původní jednopatrová renesanční budova s mohutnou valbovou střechou z konce 16. století, ve 40. letech 20. století rozšířená o západní přístavbu s dominantní válcovou věží. V západní části plocha bývalého zámeckého parku.

Nejmenší a zároveň nejvýše položené šumavské jezero Laka leží pod hraniční horou Plesná čili Debrník. Měří jen 2,53 ha a jeho hloubka nepřesahuje 3,9 m. Zvolna zarůstající odlehlé jezero je celoročně dostupné po značených cestách pro pěší, cyklisty a v zimě pro lyžaře.

V západních Čechách jedinečný příklad romantizující úpravy krajiny v 19. století. Rozsáhlý park s původní smrkovou výsadbou, doplněný alejemi listnatých stromů. V něm romantické stavby-zřícenina hradu Ballymotte, drak 1, drak 2, želva, gloriet (altán), hájovna a jezírko s čápem. Památkově chráněno.

Zámeček, patrová obdélníková budova stojící uprostřed dvora, dnes v soukromém majetku.

Barokní přízemní obdélný zámek pravděpodobně z 18. století, upravován v 19. století; v té době majetkem známého notáře, politika a spisovatele na Sušicku, JUDr. Ambrože. U zámku park, v severním rohu jeho ohradní zdi zámecká kaple z poloviny 18.století. Součástí i hospodářský dvůr. Soukromý majetek.

Původně tvrz ze 14.století, přestavěná na renesanční a později barokní zámek. Poslední úpravy v r. 1867. Nejvýznamnějším majitelem byl špičkový znalec zemědělství Benedikt Kohler (založil zámecký park s exotickými dřevinami - dochován pár kavkazských modřínů). Zachovalý, nevýrazný. Majetek obce.

První kamenné opevnění Sušice vzniklo v r. 1322. Druhý pás hradeb byl přistavěn za Vladislava Jagellonského. Dochovány části hradebních zdí, bašta vnější hradby a fortna.

Nárožní patrový klasicistní městský dům se středověkým jádrem a s klasicistní fasádou s balustrádou a vázami. Významný objekt náměstí Svobody, tvořící velmi vhodný protějšek Rozacínovskému domu - č. p. 48, též se středověkým jádrem a přestavěným renesančně (viz samostatné heslo). Památkově chráněný.

Patrový městský dům v západní polovině jižní fronty náměstí Svobody gotického původu, přestavěný renesančně; s dvojicí volutových štítů a s fasádou s novodobým sgrafitem - inspirované původním renesančním. Zachovány hřebínkové klenby v přízemí. Přestavován po r. 1837 a upravován v r. 1921.

Špitální budova nedaleko kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sušici. Pochází ze16. století, navazuje na sušickou špitální tradici, sahající do poloviny 14. století. Špitál sloužil svému účelu do počátku 20. století.

Panské sídlo datované podle sběru keramiky do období od 13. stol. do přelomu 15. a 16. stol. Dodnes se dochovalo rozsáhlé tvrziště ohraničené novodobou kamennou zdí, na západní, severní i východní straně s dosud dobře znatelným valem.