Turistické cíle v okolí obce Jiřičná

Renesanční dům místokancléře českého království Jiřího z Lokšan, v roce 1597 upravený na radnici. Na konci 17.stol, barokně upraveno průčelí, znovu přestavěna v 70. letech 18. stol. Filipem Hegerem.

Radnice stojí v severní polovině zhruba obdélné plochy náměstí. Původně renesanční stavba, v roce 1707 po požáru rozšířena do dnešní čtyřkřídlé mohutné budovy. Uprostřed jižního hlavního průčelí renesanční vstupní portál a štíhlá hranolová věž s cibulovou bání s lucernou. Přestavěna v roce 1850.

V jádru gotický měšťanský dům, přestavěn renesančně. Patřil rodině Rosaciů a lékárnické rodině Firbasovské. Dům je od počátku devadesátých let opuštěný a není přístupný.

Původně barokní zámek z počátku 18. století, přistavěný k gotické věži původní tvrze. Trojkřídlá jednopatrová budova se dvěma nárožními dvoupatrovými věžemi se zámeckým parkem. Mezi léty 1971 a 1972 bezohledně zbořen a zanikl. Patřil mezi nejcennější raně barokní objekty Klatovska.

Patrový silniční most - propustek přecházející přes bezejmenný potok na silnici z Budětic na Rabí. Vyzděný z lomového kamene. Původ lze hypoteticky zařadit do období 2. poloviny 18. století - údajně vybudovaný kolem roku 1770. Industriální dědictví.

Jeden ze dvou nedaleko od sebe stojících historických mostů překlenujících Nezdický potok v obci. Barokní technická památka patrně z počátku 17. století. Kamenný silniční most se dvěma segmentovými oblouky a středním pilířem s břitem. Ve středu poprsně mostu na severu osazen litinový křížek.

Jeden ze dvou nedaleko od sebe stojících historických mostů překlenující Nezdický potok v obci. Barokní technická památka patrně z 18. století. Zachována jen východní polovina mostu, druhá západní byla zničena za velké povodně v roce 1890. Byla nahrazena novodobou vodorovnou železobetonovou deskou.

Soubor lidových staveb v podhradí hradu Velhartice, pod jehož správu spadá. Jde o zachráněné hodnotné stavby přesunuté z různých míst Pošumaví. Volně přístupný kdykoliv - pouze exteriéry. Památkově chráněný.

Nikdy nedostavěná pec a základy doprovodných staveb na okraji lesa nad osadou Velký Radkov měly sloužit výrobě kosmetických přípravků z pryskyřic jehličnatých stromů. Výstavba asi těsně před I. světovou válkou, která ji zřejmě předčasně zastavila.

Pískovcová socha světce, polychromovaná, v podživotní velikosti. Stojí na hladkém hranolovém soklu s římsou z roku 1731. Památkově chráněno.

Barokní sochařské dílo z doby před polovinou 18. století. Nachází se v těsné blízkosti areálu zámku. Pískovcová socha světce v životní velikosti, klečící na oblaku, umístěná na podstavci čtyřbokého profilu, ve spodní části dříku křivkovitě vypouklém. Kolem sochy železné tyčové zábradlí s dvířky.

Staticky pojatá pískovcová socha světce na žulovém soklu uprostřed návsi. Na krycí desce osazeném nižším odstupňovaném soklíku datace 1790 na průčelní straně. Doklad pozdně barokní práce lidového charakteru z konce 18. století. Památkově chráněná.