Turistické cíle v okolí obce Domoraz

nebo vyberte

Domoraz

Plzeňský kraj,  Klatovy  ( KT)
Nalezeno celkem 242 záznamů, 15 / 21 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 pomník americké armádě
507.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Hrádek
Pomník americké armádě - samostatné jednotce 244. praporu polního dělostřelectva 3. armády USA, která osvobodila Hrádek. Pomník je umístěn ve svahu pod kostelem sv. Vavřince ve Zdouni u přístupové cesty. Tvořen mohutným kamenem s pamětní deskou.
 pomník Matěje Pavloviče a Českého čtyřlístku stíhacích pilotů RAF
480.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Vlkonice
Pomník místního rodáka Matěje Pavloviče, stíhacího pilota RAF, který bojoval v bitvě o Anglii. Vedle jeho pomníku stojí druhý, věnovaný Českému čtyřlístku stíhacích pilotů RAF, jehož byl součástí. Stojí na návsi u silnice procházející vesnicí.
 pomník obětem 1. světové války
520.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Zbynice
Pomník obětem 1. světové války stojí naproti kostelu Zvěstování Panny Marie. Postaven péčí sboru dobrovolných hasičů s přispěním občanů a vysvěcen 10. 6. 1923.
 pomník Václava Vojty
528.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Mokrosuky
Prof. MUDr. Václav Vojta (nar. 12. července 1917 Mokrosuky - zemřel 12. září 2000 Mnichov) byl český lékař, specializací dětský neurolog. Je autorem metody reflexní lokomoce nazývané "Vojtova metoda", která se používá k léčbě dětí s dětskou mozkovou obrnou. Pomník odhalen v roce 2019.
 Prácheň
502.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Plzeňský kraj, Velké Hydčice
Zřícenina hradu. Přemyslovské správ. hradiště do pol. 13. stol. (opuštěno). R. 1315 věnoval J. Lucemburský Bavorovi III. ze Strakonic prostředky na stavbu hradu. Lucemburkové vlastnili hrad až do konce 15. stol., poté majitel Půta Švihovský z Rýzmberka. Od roku 1558 již pustý.
 pranýř
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Kašperské Hory
Kamenný pranýř z roku 1630. Původně stával na náměstí jižně od kostela. Kolem roku 1800 byl přenesen za dnešní místo na východním úpatí Šibeničního vrchu a upraven na boží muka.
 Pražská brána
431.0 m. n.m.
Červená, Velká brána
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Horažďovice
Gotická věžová brána z druhé poloviny 13. století, později vícekrát přestavovaná. V 15. století opatřena barbakanem, zbořeným po roce 1837.
 Přečín
760.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Jihočeský kraj, Vacov
Bývalá tvrz Koců z Dobrše a později zámek Schwarzenberků. Hlavní budova rozlehlého areálu má čtyři osy, křížově klenuté arkády s hřebínky. Patro členěno pilířky; na nároží zbytky sgrafitového kvádrování. Zchátralý zámek dnes v soukromém vlastnictví.
 Pustý hrádek
900.0 m. n.m.
Pustý zámek u Kašperka
hrad, zřícenina, volně přístupno, Plzeňský kraj, Kašperské Hory
Dnes již zbytky předsunutého opevnění hradu Kašperk. Postaven byl zřejmě Švamberky v 1. pol. 15. st. Sloužil jako zajištění vyvýšeniny před hradem. Původně se jednalo o dvoupodlažní stavbu s pětibokou věží.
 Rabí
hrad, zřícenina, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Rabí
Nejmohutnější zřícenina hradu v Čechách založeného pány z Budětic poč. 14. stol. Později jej vlastnili Švihovští, významně rozšířili za účasti stavitele Benedikta Rejta. Po třicetileté válce zpustl. R. 1421 zde přišel o druhé oko Jan Žižka z Trocnova.
 radnice
472.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Sušice I
Radnice stojí v severní polovině zhruba obdélné plochy náměstí. Původně renesanční stavba, v roce 1707 po požáru rozšířena do dnešní čtyřkřídlé mohutné budovy. Uprostřed jižního hlavního průčelí renesanční vstupní portál a štíhlá hranolová věž s cibulovou bání s lucernou. Přestavěna v roce 1850.
 radnice
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Kašperské Hory
Renesanční dům místokancléře českého království Jiřího z Lokšan, v roce 1597 upravený na radnici. Na konci 17.stol, barokně upraveno průčelí, znovu přestavěna v 70. letech 18. stol. Filipem Hegerem.