Turistické cíle v okolí obce Dlouhá Ves

Původně gotický kostel připomínaný poprvé 1369, barokně upravený na poč. 18. stol. (snad kolem 1711). Jednotné soudobé vnitřní zařízení. Pod kostelem pomník padlým z I. světové války.

Kostel s románskými základy byl patrně postaven klášterní hutí někdy kolem r. 1200 (dle historika V. Mencla). Prvně se zmiňuje ve 14. stol. R. 1755 byl kostel barokní přestavbou rozšířen. R. 1854 přistavěna mohutná kostelní věž. Zachován raně gotický presbytář, pozdně got. Madona (konec 15. stol.).

Raně gotický kostel sv. Jana Křtitele snad již z konce 13. stol, připomínán roku 1369. Až do 20. stol. sloužil jako zámecká kaple. Je jednolodní s pětiboce uzavřeným presbytářem, se sakristií a oratoří v patře.

Hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1593 na místě starší kaple, snad stejného zasvěcení. Je trojlodní, s trojboce uzavřeným presbytářem. Sakristie na levé straně presbytáře byla pravděpodobně dostavěna v roce 1693. V interiéru chrámu se dochovala dřevěná, bohatě zdobená raně barokní kruchta.

Renesanční hřbitovní kostel byl roku 1785 nahrazen pozdně barokní novostavbou, zřejmě s využitím starších konstrukcí. Z původní stavby se dochoval zejména západní portál datovaný 1611 a pravděpodobně vnitřní zařízení ze začátku 18. století. Obklopen dodnes funkčním hřbitovem.

Pozdně barokní stavba z let 1799-1808. Obdélná loď krytá sedlovou střechou, nad závěrem zakončená valbou; s odsazeným pravoúhlým presbytářem. Na lodi i presbytáři vysoká kasulová okna. Nad vstupním průčelím hranolová věž s jehlancovou střechou, vrcholící dvouramenným křížem. Památkově chráněno.

Gotický kostel někdejšího horního městečka na severním úbočí Šumavy. Dostupné prameny udávají vznik současné stavby v 15. století, nelze vyloučit starší původ. Upraven v 18. století, po roce 1945 omezené využití a chátrání.

Barokní kostel postavený na místě starší kaple v letech 1721-1723. Barokní sochy na konci parku před západním průčelím kostela (mezi VII. a VIII. zastavením) z 30. let 18. století; sochy evangelistů a krucifix kolem kostela z let 1840-1850; křížová cesta v parku z 19. století. Památkově chráněno.

Na místě údajné velkomoravské stavby (snad dřevěné) byl na Práchni postaven raně gotický zděný kostel, opatřený při stavbě sousedního hradu v první třetině 14. stol. novým presbytářem. Loď barokně upravována, regotisován 1859. Obklopen hřbitovem.

Velhartický hřbitovní kostel byl založen roku 1373, tehdy byl zasvěcen Božímu tělu. Úpravy na počátku 16. stol., klenba presbytáře z 19. stol.

Arciděkanský kostel sv. Markéty je gotická trojlodní bazilika z poloviny 14. století, původně zasvěcena sv. Linhartu. Novogoticky upravena v roce 1883.

Původně románský kostel (1220–40?), poprvé připomínán 1365. Farnost zanikla za reformace, obnovena 1857, dnes spravována z Vimperka. Kostel upraven ve 2. pol. 17. stol. a v 19. stol. (prodloužena loď, snížena věž). Západně od něj barokní fara.