Turistické cíle v okolí obce Dlouhá Ves

nebo vyberte

Dlouhá Ves

Plzeňský kraj,  Klatovy  ( KT)
Nalezeno celkem 301 záznamů, 11 / 26 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 Kněžice
590.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Kněžice
Původní zámek z poloviny 18. století na místě tvrze (90. léta 16. století), dnešní podoba z roku 1906. Secesní zámek s historizujícími prvky. Dvoukřídlý, jednopatrový s kaplí, spojenou se zámkem visutou chodbou. U něj menší park. V 2. polovině 20. století domov důchodců, nyní soukromý majetek.
 Kohoutí kříž
752.0 m. n.m.
Úbislav
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Stachy
Kříž s nástroji Kristova umučení a kohoutem jako symbolem Vzkříšení převezl do Úbislavi z Bavorska zdejší rolník a povozník František Štoural. Opravován 1960, 1988 a 2000.
 Kojšice
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Petrovice u Sušice
Původně tvrz postavená za majitelů Dohalských v 17. stol., rozšířena za majitele Václava Veitha o jižní trakt a velký podsklepený sál. V letech 1877-90 sídlo za Emanuela Forstera přestavěno v duchu novoromantismu. Dnes zámku hrozí brzký zánik.
 Kolinec
zámek - původní tvrz, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Kolinec
Původně renesanční tvrz vystavěná po r. 1541 Vintíři z Vlčkovic přestavěná v barokní (r. 1666) a klasicistní (r. 1815) zámeček, po r. 1921 v majetku obce - slouží pro potřeby školy. Původní vzhled úpravami znehodnocen.
 kostel Jména Panny Marie
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Hory Matky Boží
Raně barokní kostel Jména Panny Marie byl postaven pravděpodobně v roce 1637. Roku 1737 byla přestavěna loď kostela a postavena věž. Původně šlo o filiální kostel farnosti Petrovice, od roku 1857 samostatná farnost.
 kostel Nanebevzetí Panny Marie
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Sušice I
Špitální a hřbitovní kostel P. Marie ze 14. stol. V 15. stol. přistavěna Kabátovská kaple, zachovaná v gotickém slohu, s hvězdovou klenbou. Po požáru r. 1591 kostel přestavěn, byla přistavěna věž. V r. 2000 rekonstruován interiér i exteriér.
 kostel Nanebevzetí Panny Marie
510.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Nezamyslice
Původně románský kostel prošel zřejmě několika gotickými přestavbami (kolem 1390, počátek 16. století), 1736 nevýrazná barokní úprava, 1800 zvýšena věž. Neobvyklý křížově uspořádaný presbytář, síňové trojlodí se sklípkovými klenbami. Vzhledem k poloze dominuje širokému okolí.
 kostel Narození Panny Marie
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Strašín
Poutní kostel Narození Panny Marie byl postaven v letech 1736-1739 na základech kostela z r. 1369.
 kostel Narození Panny Marie
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Velhartice
Farní kostel městečka Velhartice původně románský (kol. 1240), přestavěn v první třetině 14. století, po roce 1500 přistavěna severní věž. Další úpravy začátkem 17. a v 18. století.
 kostel Navštívení Panny Marie
588.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Vojnice
Raně barokní kostelík s rodinnou hrobkou nad Vojnicemi byl postaven roku 1687 Václavem Markvartem z Branišovic. Dodnes je majetkem vlastníků místního zámku, proto je velmi omezeně přístupný. Slohově jednotné vnitřní vybavení z konce 17. století.
 kostel Navštívení Panny Marie
480.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Běšiny
Pův. zámecká kaple z r. 1654, přebudována na raně barokní kostel. Stavba s obdélnou lodí, pětiboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží. V r. 1781 vyhořel, opravy dokončeny r. 1788; upravován v závěru 19. stol. Na kostele náhrobek ze zrušeného kostela sv. Bartoloměje a u něj pamětní kříž.
 kostel Navštívení Panny Marie
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Stachy
Rozměrný empirový kostel na jižní straně náměstí byl postaven v letech 1842–49. Jednolodní stavba, orientovaná k západu, s hranolovou věží za závěrem. Výraz sebevědomí a materiálních možností stašských králováků a světáků, postavený v samém závěru existence jejich výlučného právního postavení.