Turistické cíle v okolí obce Bílenice

Branka (fortna) Kocour je součástí městských hradeb z 2. pol. 13. stol. na okraji Podbranské ulice. Zachován jen půlkruhově zaklenutý průchod v hradební zdi. Po stranách pokračují boční zdi až k vnější hradbě, kde je zachováno ostění vnější branky. Zajišťovala příchod k řece a k městskému mlýnu.

Renesanční patrový zámek, postavený místo staršího sídla Janem Horčicem z Prostého r. 1603 podle rožmberské Kratochvíle. V18. století upravován za Gfässerů a Talacků z Ještětic. Zajímavý portál a erbovní deska nad vstupem, hodnotný dvůr s pivovarem.

Zříceniny hradu z 13. stol. založeného pány z Budětic. Po roce 1380 nechal Bohuslav z Budětic hrad svému osudu a ten rychle zpustl a změnil se ve zříceninu.

Terénní náznaky, na zahradě při jižní straně ostrožny, po tvrzi ze 14. stol. postavené snad za Vintíře z Čejkov. V 17. stol. byl statek připojen ke statku Nalžovské Hory, tvrz začala chátrat a v pol. 19. stol. byla stržena.

Vyhlídková plošina ve výši 7 m nad terénem je přisazena k telekomunikačnímu stožáru nad Česticemi poblíž zdejší Kalvarie (viz heslo). Volně přístupná od postavení roku 1999.

Zřícenina tvrze. Čestice se zmiňují již r. 1243. Prvními majiteli byli Přechové z Čestic. R. 1520 byla pro loupežné výpravy Přecha z Čestic vypálena vojskem. Dalšími majiteli byli Hodějovští z Hodějova, r. 1622 Hýzrlové z Chodů. Ti se rozhodli postavit pohodlnější zámek a tvrz byla později zbořena.

Barokní zámek byl postaven na konci 17.stol., před r. 1690 vyhořel, ale kolem r. 1702 byl znovu obnoven. Patrně za hraběte Karla Reye, který zámek koupil v r. 1826, byl poslední pokoj v severním křídle přestavěn na domácí kapli sv. Karla Boromejského

Obdélná přízemní budova zámku v jihozápadním křídle poplužního dvora s přilehlými hospodářskými objekty. Ze sedmdesátých let 18. století; nynější podoba z počátku druhé poloviny 19. století. Soukromý majetek - nepřístupný.

Pozůstatky tvrziště pravděpodobně z poloviny 14. století. V terénu jsou patrné valy s příkopem.

Původně renesanční tvrz postavená Ezechielem Malovcem, rozšířená po požáru v roce 1607, začátkem 19. století přestavěna na pseudogotický zámek. Dnes sídlo Obecního úřadu.

Barokní zámek vznikl přestavbou tvrze, kterou během 13. století vystavěl rod Dlouhoveských z Dlouhé Vsi. Na zámek přestavěna roku 1732 rodem Schumannů. Po roce 1945 vyhořel, zbořen kolem r. 1949, po r. 1978 zbořena zámecká kaple.

Gotická tvrz rodu Koců z Dobrše, několikrát přestavována. Později byty a škola. Po roce 1989 zakoupilo budovu Sdružení pro obnovu Dobrše a následně začalo s rekonstrukcí.