Turistické cíle v okolí obce Zdebořice

nebo vyberte

Zdebořice

Plzeňský kraj,  Klatovy  ( KT)
Nalezeno celkem 306 záznamů, 14 / 26 stran, vyhledáno za 0.27 sec
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Habartice
Původní gotický kostel poprvé připomínan roku 1354, což je také první písemná zmínka o vsi Habartice. Kostel je jednolodní s pětiboce uzavřeným presbytářem a věží při západním průčelí.
 kostel sv. Petra a Pavla
455.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Mileč
Nynější barokní kostel sv. Petra a Pavla postaven r. 1764, věž stojící mimo osu zachována ze starší stavby doložené od 14. stol. Kostel upravován r. 1909. Vnitřní barokní zařízení jednotné z poloviny 18. stol. Nyní filiální kostel ve farnosti Nepomuk bez pravidelného využití.
 kostel sv. Václava
412.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Bezděkov
Kostel v pseudorománském slohu z počátku 20. stol.
 kostel sv. Václava
715.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Čachrov
Gotický kostel ze 14. století upravován v 16. a 18. stol.; věž z r. 1804. Jednolodní na obdélném půdorysu s užším trojboce uzavřeným presbytářem, s hranolovou věží, čtvercovou sakristií s oratoří u presbytáře a druhou menší u lodi. Nástěnné malby z doby kolem r. 1360, freska na klenbě z roku 1759.
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Sušice I
Gotický chrám na místě románského kostelíku, zmiňovaného v r. 1233. Po požár r 1707 přestavěn barokně. V letech 1884–1901 regotizován.
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Švihov
Farní kostel sv. Václava je na tomto místě připomínán již na konci 14. století. V roce 1744 byla několikrát přestavovaná stavba zničena požárem. Zbylé obvodové zdi byly využity k výstavbě nového, barokního kostela, vysvěceného roku 1746. Kolem kostela byl až do roku 1784 původní městský hřbitov.
 kostel sv. Václava
464.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Žinkovy
Barokní kostel sv. Václava z r. 1735 na náměstí v Žinkovech nahradil gotickou stavbu, která rok předtím s částí městečka vyhořela a je doložena od r. 1352. Autorem projektu je patrně Fr. Ignác Prée, bohatou sochařskou výzdobu kostela i okolí vytvořil Lazar Widmann.
 kostel sv. Vavřince
500.0 m. n.m.
osada Zdouň
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Hrádek
Románsko-gotický kostelík z I. poloviny 13. století sloužil osadě rýžovníků zlata nad Ostružnou (Pstružnou). V I. polovině následujícího věku původní apsidu nahradil gotický presbytář a sakristie, přiložená k jeho jižní stěně. Loď sklenuta 1691, další úpravy nevýznamné.
 kostel Všech svatých
560.0 m. n.m.
kostelík na Líšné, kaple Všech svatých
sakrální památky - kostel, chrám, zřícenina, volně přístupno, Plzeňský kraj, Rabí
Poutní kostel (kaple) na vrchu Líšná. Snad pozdně gotického původu, zachycen(a) na Willenbergově vedutě Rabí z roku 1602. Zrušen(a) za Josefa II. Dnes ve zříceninách.
 kostel Zvěstování Panny Marie
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Zbynice
Románsko-gotický kostel založený ve 2. čtvrtině 13. stol. Úpravy kolem pol. 14. stol. a pozdně goticky v 1. pol. 15. stol. Upraven barokně ve 2. pol. 18. stol. Jednolodní kostel s presbytářem, hranolovou věží a sakristií. Ohradní zeď kolem kostela a bývalého hřbitova se vstupní branou s křížem.
 Kouskova Lhota
Černé Krávy
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Vrhaveč
Tvrz založená nejspíše v první polovině 16. stol. Dochovaná věž tvrze sloužila od 17. stol. jako sýpka. I dnes ještě částečně znatelný obraný systém tvořený rybníkem, valy s příkopem a ochranou zdí.
 Kratice
540.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Plánice
Původní panské sídlo tvořené gotickou kamennou dvoupatrovou věží, snad z 2. pol. 14. stol., přestavěno a rozšířeno ke konci 16. stol., za Ladislava ze Šternberka renesančně. Později sídlo přestavěno na sýpku.