Farní kostel sv. Václava je na tomto místě připomínán již na konci 14. století. V roce 1744 byla několikrát přestavovaná stavba zničena požárem. Zbylé obvodové zdi byly využity k výstavbě nového, barokního kostela, vysvěceného roku 1746. Kolem kostela byl až do roku 1784 původní městský hřbitov.
Barokní kostel sv. Václava z r. 1735 na náměstí v Žinkovech nahradil gotickou stavbu, která rok předtím s částí městečka vyhořela a je doložena od r. 1352. Autorem projektu je patrně Fr. Ignác Prée, bohatou sochařskou výzdobu kostela i okolí vytvořil Lazar Widmann.
Románsko-gotický kostelík z I. poloviny 13. století sloužil osadě rýžovníků zlata nad Ostružnou (Pstružnou). V I. polovině následujícího věku původní apsidu nahradil gotický presbytář a sakristie, přiložená k jeho jižní stěně. Loď sklenuta 1691, další úpravy nevýznamné.
Poutní kostel (kaple) na vrchu Líšná. Snad pozdně gotického původu, zachycen(a) na Willenbergově vedutě Rabí z roku 1602. Zrušen(a) za Josefa II. Dnes ve zříceninách.
Románsko-gotický kostel založený ve 2. čtvrtině 13. stol. Úpravy kolem pol. 14. stol. a pozdně goticky v 1. pol. 15. stol. Upraven barokně ve 2. pol. 18. stol. Jednolodní kostel s presbytářem, hranolovou věží a sakristií. Ohradní zeď kolem kostela a bývalého hřbitova se vstupní branou s křížem.
Tvrz založená nejspíše v první polovině 16. stol. Dochovaná věž tvrze sloužila od 17. stol. jako sýpka. I dnes ještě částečně znatelný obraný systém tvořený rybníkem, valy s příkopem a ochranou zdí.
Původní panské sídlo tvořené gotickou kamennou dvoupatrovou věží, snad z 2. pol. 14. stol., přestavěno a rozšířeno ke konci 16. stol., za Ladislava ze Šternberka renesančně. Později sídlo přestavěno na sýpku.
Kříž u ohradní zdi nového zámku nedaleko od hlavní brány do jeho nádvoří. Kovový kříž s krucifixem na profilovaném podstavci se soklem. K poctě svých rodičů a jejich věčné památce ho nechala zřídit Marie Františka svob. paní ze Schirdingu, rozená hraběnka Krakowská z Kolowrat, v roce 1843.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Hory Matky Boží
Křížová cesta se nachází v lese severně od osady Hory Matky Boží. Vznikla v roce 1856 (vysvěcena 1865) a tvoří ji 14 výklenkových kapliček s pašijovými výjevy kolem ústřední kaple Proměnění Páně z roku 1842 (vysvěcena 1853).
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Plánice
Křížový kámen - smírčí kříž : kamenná obdélníková deska s reliéfem latinského kříže. Zasazená je do vyzděného masivního spárovaného kamenného podstavce. Snad středověkého původu (?), ve starém evidenčním listě - z třicetileté války (?). U silnice pod starým mlýnem na východním okraji města.
příroda - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Kolinec
Masivní žulový křížový kámen - smírčí kříž ve stromořadí u silnice mezi Kolincem a Buršicemi. Snad středověkého původu? Ojedinělá památka svého druhu v regionu.
Pozůstatky renesanční tvrze ze 16. století v západní části poplužního dvora. V současnosti je v areálu dvora hotel, penzion, restaurace a jezdecký areál.
Přihlášení
Tento web používá cookies pro správnou funkci, analytiku a marketing.
Více informací