Turistické cíle v okolí obce Velký Bor

Socha světce u silnice v dominantní poloze v sedle mezi Hrádkem a Sušicí před památnou lípou malolistou. Barokní plastika dobré řemeslné úrovně, datovaná na podstavci do roku 1726. Hypoteticky lze předpokládat, že vznikla na objednávku hrabat Desfoursů zu Mont und Athienville. Památkově chráněná.

Drobnější litinová plastika světce na zděném omítaném podstavci s kamenným soklíkem, osazená nedaleko nového železného mostu. Původně stála na starém mostě, zdemolovaném v roce 1980 bez povolení. Na čelní straně kamenného soklíku v obdélném zrcadle rytý letopočet 1862. Památkově chráněná.

Barokní socha sv. Vincence na dvoustupňovém soklu a vysokém stupňovitém podstavci, jenž má v čele rýsované zrcadlo s majuskulním nápisem. Světec je znázorněn v nezřetelně vyjádřeném kontrapostu v řádovém rouchu a s andílkem. Sochařské dílo z 1. poloviny 18. století v parčíku před zámkem.

Barokní sousoší Piety, hodnotné kamenosochařské dílo. Datované nápisy na podstavci - roku 1741 - nápisy české, latinské a německé. Postaveno správcem zelenohorského panství J. F. Lydlem. Památkově chráněno.

Klasicistní budova poštovní stanice, zvaná Stará pošta, je součástí komplexu hospodářských a úředních budov podél plzeňské silnice mezi zámeckým parkem a rybníkem Sladovna. Původnímu účelu sloužila do zániku jízdní pošty koncem 19. století, od té doby využívána jako provozní zázemí zámku.

Stavba s fasádami s novorománskými prvky z roku 1865 na místě renesanční radnice, zničené požárem města 1834. Od roku 1905 zde sídlily státní úřady (do zrušení okresu roku 1960). Dnes tu působí městské museum a základní umělecká škola.

Hřbitov z roku 1626. Je na něm asi 140 náhrobků, nejstarší z roku r. 1708. Hřbitov byl používán do r. 1873, poté byl zřízen nový hřbitov za městem, v dnešní Křičkově ulici. Rekonstruován v letech 1987–88.

Barokní zámek vzniklý přestavbou renesanční tvrze z konce 16. stol. za jejíhož stavitele je pokládán Petr Boubínský. Kilometr východně od obce se dochovalo ještě tvrziště, pozůstatek po nejstarším panském sídle.

Románsko-gotický hrad ze 13. století založený Bavory ze Strakonic. Část hradu darována řádu johanitských rytířů (r. 1243). Rozšířen pozdně goticky, upraven renesančně a barokně.

Zřícenina hradu, vzniklého před polovinou 13. století. Hrad měl mnoho majitelů, byl několikrát přestavován. Roku 1619 dobyt a zpustošen Martinem de Hoeff-Huerta, roku 1645 vypálen švédskými vojsky. Jezuité zde nechali postavit zámek, v 2. polovině 19. století opraven.

Zámek byl postaven jezuity na místě staršího hradu zničeného za třicetileté války a dokončen někdy před r. 1720. Zámek byl využíván jako letní sídlo a obydlí pro hospodářské úředníky. Nyní je v soukromém vlastnictví a chátrá.

Barokní zámek vzniklý v roce 1721 přestavbou tvrze ze 14. století s půdorysem do tvaru písmene U v Hošticích, později Střelských Hošticích. Přízemní prostory tohoto zámku – včetně kaple – jsou klenuté.