Turistické cíle v okolí obce Velký Bor

Původní tvrz ze 14. stol. přestavěna barokně na přelomu 17. a 18. st. Empírové úpravy z roku 1800. Kaple přistavěna r. 1846. Za zámkem původně bývala francouzská zahrada. Za majitelů v druhé pol. 20. stol. (Státní statek) zámek značně utrpěl.

Tvrz ze 14. stol. Roku 1653 prodáno Adamu Matyášovi Trautmannsdorfovi, byla přeměněna na sýpku a od té doby chátrá. Jde o čtyřkřídlou dvoupatrovou stavbu obehnanou příkopem, ve kterém byla voda. Přes příkop vede barokní most.

Původně jednoduchá gotická věžovitá tvrz z 15. stol., renesančně upravená v průběhu druhé poloviny 16. stol. za Volfa Gotharda Perglára a později v polovině 19. stol. částečně zbořena, se zachovanou nejstarší věžovitou částí.

Zaniklé panské sídlo (románská kurie) v sousedství kostela sv. Voršily, nahrazené zřejmě ve 14. st. mladší, dnes rovněž nedochovanou gotickou tvrzí. Jediným dokladem jeho existence je zazděný portálek na tribunu v západním průčelí kostela.

Náznaky hradu z první poloviny 14. století. Hrad postaven patrně za pánů z Potštejna, od poloviny 14. století užívaný zderazským klášterem a pobořený husity r. 1420. Z hradního kostela vybudován špitál, později škola, sloužící do r. 2001.

Přízemní domek na lichoběžníkovém půdorysu s trámovými stropy a zčásti sklenut do traverz. Mezi něj a dům č. p. 12 vložena raně klasicistní vjezdová brána zaklenutá půlkruhově.

Příklad venkovského barokního statku z 2. poloviny 18. století; upravován ve 20. století. Obytné stavení se špýcharem, stodolou a průjezdní bránou. Památkově chráněný.

Barokně-klasicistní usedlost špýcharového typu s výklenkovou kapličkou v rohu ohradní zdi. Objekt je už zachycen v mapě stabilního katastru z roku 1837. Některé části usedlosti mohou pocházet ze 17. a 18. století. Stodola je zřejmě z 2. poloviny 19. století a kolna z období kolem roku 1900.

Původem barokní venkovská usedlost z 2. poloviny 18. století u kaple na návsi. Usedlost se sestává z obytného stavení a hospodářské části, chlévů, stodoly a brány s vjezdem. Památkově chráněná.

Pozdně gotický měšťanský dům z 2. pol. 15. století, renesančně přestavěný kolem r. 1600 a opravovaný v 18. století. Dnes Muzeum Šumavy.

Menší lidová výklenková kaple z přelomu 18. a 19. století. Postavena ve svahu z mohutného lomového zdiva na obdélném půdorysu na soklu, který vyrovnává nerovnost terénu. Nad průčelím s nikou výklenku je úzký zvlněný štítek. V nice byla umístěna klečící socha sv. Jana Křtitele, ukradená po roce 1995.

Barokní výklenková kaple v ohradní zdi venkovské usedlosti čp. 3. Sakrální stavba z konce 18. století. Zděná omítaná hranolová stavba, s větším výklenkem (nikou) v průčelí a menší nikou ve štítě. Krytá sedlovou taškovou stříškou. Památkově chráněná.