Turistické cíle v okolí obce Chanovice

nebo vyberte

Chanovice

Plzeňský kraj,  Klatovy  ( KT)
Nalezeno celkem 151 záznamů, 9 / 13 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 Pětnice
576.0 m. n.m.
rozhledna Christiana Battaglii
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihočeský kraj, Záboří
Železná rozhledna (35 m, 587 m n. m.) byla postavena roku 2001 jako typizovaný telekomunikační stožár mobilního operátora T-Mobile s vyhlídkovou plošinou (25 m). Věž nebyla dlouho oficiálně přístupná (s možností zapůjčení klíče na OÚ v Záboří), od r. 2009 je volně přístupná veřejnosti.
 Podbranský mlýn
430.0 m. n.m.
mlýn - vodní, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Horažďovice
Podbranský mlýn (mlýn Pod Kocourem, Na Vlnách) vznikl v průběhu 15. století. V r. 1462 město Horažďovice věnovalo městiště, na kterém mlýn stojí, mlynáři Vaňkovi Plačkovi. Mlýn je zachycen na dřevorytu od J. Willenberga z r. 1602. V současnosti zde působí centrum environmentálního vzdělávání PROUD.
 Podhůří
zámek, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Kasejovice
V Podhůří je na přelomu 18. a 19. stol. popisován statek se zámečkem a pivovarem. Dodnes se dochovala usedlost nazývaná Smrčkův dvůr jejíž nároží tvroří bývalé panské sídlo v interiéru s kapličkou sv. Anny. Před ním památná lípa velkolistá.
 Podměstský mlýn
430.0 m. n.m.
Mlýn Mrskoš
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Horažďovice
Podměstský mlýn, dnes zvaný Mrskoš, je poprvé uváděn r. 1373. Původně jej vlastnilo město, to jej nejprve pronajímalo různým nájemcům a posléze jej prodalo do soukromých rukou. Roku 1855 jej koupila rodina Mrskošů z Nového Knína. Té byl mlýn v r. 1991 vrácen v restituci a dnes jej opět provozuje.
 Pole
500.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Pole
Renesanční tvrz z poč. 17. st., postavená Janem Horčicem z Prostého jako vdovské sídlo jeho manželky Kateřiny roz. Kokořovské. Tvrz sloužila do r. 1682, kdy se ves stala součástí panství Lnáře. Dochovány ozdobné štíty s pilastry, hlavicemi a čučky.
 pomník Matěje Pavloviče a Českého čtyřlístku stíhacích pilotů RAF
480.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Vlkonice
Pomník místního rodáka Matěje Pavloviče, stíhacího pilota RAF, který bojoval v bitvě o Anglii. Vedle jeho pomníku stojí druhý, věnovaný Českému čtyřlístku stíhacích pilotů RAF, jehož byl součástí. Stojí na návsi u silnice procházející vesnicí.
 pomník obětem 1. světové války
438.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Bojanovice
Památník padlým vojínům v 1. světové válce v Bojanovicích. Stojí na návsi vedle kaple. Tvořen kamenným podstavcem, na kterém je deska se jmény obětí. Na podstavci pískovcový obelisk s truchlící dívkou. Odhalen v roce 1932.
 Poustevna
537.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Prádlo
Skalní výchoz na severovýchodní straně kopce Na Skalici nad obcí Prádlo. Na jednom ze skalních suků stojí malá romantická kamenná stavba kruhového půdorysu nazývaná Poustevna. V okolí několik skal bizarních tvarů.
 Prácheň
502.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Plzeňský kraj, Velké Hydčice
Zřícenina hradu. Přemyslovské správ. hradiště do pol. 13. stol. (opuštěno). R. 1315 věnoval J. Lucemburský Bavorovi III. ze Strakonic prostředky na stavbu hradu. Lucemburkové vlastnili hrad až do konce 15. stol., poté majitel Půta Švihovský z Rýzmberka. Od roku 1558 již pustý.
 Prádlo
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Prádlo
Tvrz ze 2. poloviny 16. stol. se v 19. stol. stala součástí lihovaru a snad v té době byla snížena o dvě patra.
 Pražská brána
431.0 m. n.m.
Červená, Velká brána
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Horažďovice
Gotická věžová brána z druhé poloviny 13. století, později vícekrát přestavovaná. V 15. století opatřena barbakanem, zbořeným po roce 1837.
 přírodní památka Kadovský viklan
510.0 m. n.m.
příroda, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Kadov
Jeden z nejznámějších českých viklanů, granodioritový balvan 1,5 m vysoký, s obvodem 11 m a váhou okolo 30 tun. R. 1893 byl ze svého lože shozen a do roku 1983, kdy jej skupina vedená Ing. Pavlem Pavlem usadil na původní místo, ležel shozený. V roce 1985 byl prohlášen za přírodní památku.