Turistické cíle v okolí obce Újezd u Plánice

Barokní návesní kaple s pamětním křížem z druhé pol. 18. století (1785); kříž z roku 1845. Kamenná omítaná stavba na obdélném půdoryse s trojbokým závěrem a krytá plechovou (původně šindelovou) sedlovou, na závěrem trojbokou střechou. Nad závěrem kaple šestiboká zvonice s lucernou a cibulí..

Zbytky staveb cisterciáckého kláštera, založeného snad 1145, zničeného husity 1420, definitivně zaniklého po polovině 16. stol. V jihovýchodní části obce klášter zachovány části románských a gotických staveb (čp. 8, 9, 39, hřbitovní zeď, mlýn).

Původně gotický klášter z konce 13. stol. Roku 1419 byl klášter i s kostelem zničen za husitských bouří. Obnoven po třicetileté válce, 1689 znovu vyhořel. Obnoven v letech 1694 – 1707 podle projektu M.A. Gilmettiho. Kostel dnes slouží jako výstavní prostor a konvent jako centrum sociálních služeb.

Zachovalý kostel z roku 1656. Jeho stavba trvala 23 let. Při velkém požáru roku 1689 kostel prohořel a jeho vnitřní zařízení bylo zcela zničeno. K obnově kostela povolán Kilián Ignác Dienzenhofer.

Gotický kostel z r. 1331. V r. 1464 pobořen a r. 1527 obnoven. V r. 1712-1725 barokně přestaven. Za císaře Josefa II. zrušen a stal se zříceninou. R. 1887 na zřícenině kostela postavena rozhledna, počátkem 20. stol. zbořena a r. 1969 opět postavena. Příležitostně přístupná.

Zbytky zdiva malého, historicky nedoloženého hrádku, který dle archeologických nálezů fungoval v 15. a na poč. 16. st. Zřejmě se jedná o strážní hrádek blízkého Švihova. Dochovány zbytky přízemí dvouprostorové věžovité budovy, příkop a valy.

Původně renesanční tvrz vystavěná po r. 1541 Vintíři z Vlčkovic přestavěná v barokní (r. 1666) a klasicistní (r. 1815) zámeček, po r. 1921 v majetku obce - slouží pro potřeby školy. Původní vzhled úpravami znehodnocen.

Hrad poprvé připomínán jako pustý r. 1510, založen snad v 1. pol. 14. století. R. 1703 do zřícenin vestavěna kaple. Areál dnes zastavěn obytnými domy, dochovány zbytky zdí paláce, hradeb, valy a příkopy.

Konírna je nedílnou součástí čestného dvora zámku v Týnci. Pravděpodobně barokního původu, zaznamenává ji Císařský povinný otisk stabilního katastru v r. 1837. Volně stojící zděný přízemní objekt při severozápadním nároží zámku; na obdélném půdoryse, krytý mansardovou střechou. Památkově chráněný.

Původně gotický kostel z pol. 14. století, ve 2. pol. 17. stol. přistavěna věž, sakristie a oratoř. 2 x barokně upravován v r. 1738 (okna, předsíně, kruchta, strop lodi) a 1798 (upravena a zvýšena věž). Ohradní zeď a vstupní brána patrně z 2. pol. 18. století. V areálu kostela hrobka Kolowratů.

Postavený na západním kraji vsi na místě původního gotického kostela (připomínán r. 1352). Starý kostel zbořený v r. 1834; nový, současný klasicistní kostel vysvěcen v r. 1837. Jednolodní stavba s lodí na obdélném půdoryse, k níž je na východě připojen užší oblý presbytář a na západě hranolová věž.

Původní raně gotický kostel, založený po roce 1260, pravděpodobně již tehdy v podobě trojlodní baziliky s příčnou lodí. Přestaven na poč. 15. stol. a znovu po roce 1550, kdy vznikly pozdně gotické síťové a hvězdové klenby. V 17. stol. upraven barokně. V l.1898 - 1908 regotizován Josefem Fantou.