Turistické cíle v okolí obce Soustov

Farní kostel sv. Mikuláše gotického původu z 2. poloviny 14. stol., pozdně barokně přestavěn do dnešní podoby. Vyniká svou typickou cibulovitou bání a zlaceným křížem. Vzácné varhany z r. 1763 pocházejí z tachovské dílny rodu Gartnerů. Kostel od r. 1958 v seznamu kulturních památek ČR.

Farní kostel sv. Tomáše apoštola v Nýrsku gotického původu z 1. pol. 14. stol., věž obnovena po požáru v 19. stol. V přilehlé barokní kapli P. Marie uložena část vybavení kostela v Dolním Nýrsku zbořeného r. 1973. Kostel přístupný při pravidelných bohoslužbách.

Gotický kostel ze 14. století upravován v 16. a 18. stol.; věž z r. 1804. Jednolodní na obdélném půdorysu s užším trojboce uzavřeným presbytářem, s hranolovou věží, čtvercovou sakristií s oratoří u presbytáře a druhou menší u lodi. Nástěnné malby z doby kolem r. 1360, freska na klenbě z roku 1759.

Kostel v pseudorománském slohu z počátku 20. stol.

Farní kostel sv. Václava je na tomto místě připomínán již na konci 14. století. V roce 1744 byla několikrát přestavovaná stavba zničena požárem. Zbylé obvodové zdi byly využity k výstavbě nového, barokního kostela, vysvěceného roku 1746. Kolem kostela byl až do roku 1784 původní městský hřbitov.

Jednolodní kostel téměř čtvercového půdorysu s trojbokým presbytářem z 18. století, vznikl přestavbou kaple, doložené v roce 1697. Kostel byl od roku 1857 farní. R. 1994 byl opraven. Hlavní oltáře je rokokový, z poloviny 18. století, zdoben je plastikami sv. Wolfganga a dalších čtyř světců.

Tvrz založená nejspíše v první polovině 16. stol. Dochovaná věž tvrze sloužila od 17. stol. jako sýpka. I dnes ještě částečně znatelný obraný systém tvořený rybníkem, valy s příkopem a ochranou zdí.

Tvrz z konce 16. století nechal postavit Jiří hrabě z Guttensteina. Pův. renesanční objekt v centru obce je nyní upraven na sídlo obecního úřadu a centrum služeb.

Na místě dnešní tvrze stála tvrz starší, postavená ve 13. stol. Byla v majetku Drslaviců, později Chotěšovského kláštera. Od pol. 16. stol. byl majitelem Jetřich Valečský z Vřesovic. Vřesovci postavili v 16. stol. novou tvrz. Koncem 17. stol. v majetku J. H. Černína. V 18. stol. přestavěna na sýpku.

Kříž u ohradní zdi nového zámku nedaleko od hlavní brány do jeho nádvoří. Kovový kříž s krucifixem na profilovaném podstavci se soklem. K poctě svých rodičů a jejich věčné památce ho nechala zřídit Marie Františka svob. paní ze Schirdingu, rozená hraběnka Krakowská z Kolowrat, v roce 1843.

Původně tvrz, později přestavěná na zámek, sestávající ze dvou částí. Původní jednopatrová renesanční budova s mohutnou valbovou střechou z konce 16. století, ve 40. letech 20. století rozšířená o západní přístavbu s dominantní válcovou věží. V západní části plocha bývalého zámeckého parku.

Honosná vila s přilehlým hospodářským dvorem byla vybudována někdy po roce 1874, kdy zdejší pozemky koupil statkář Adolf Bollman z Halberstadtu. Vilu dal postavit Adolfův syn Robert. Jeho synovi Adolfovi byla zestátněna r. 1945. Hospodářské objekty chátrají, vila je patrně rekreačně využívána.