Turistické cíle v okolí obce Myslovice

Barokní šestiboká centrální kaple s atypicky vysokým zastřešením s cibulovitou bání a zvoničkou na vrcholu. Pochází z 2. poloviny 18. století. Výrazná dominanta návsi. Památkově chráněná.

Obdélná zděná kaple, zakončená třemi stranami šestiúhelníka, se sedlovou střechou, na níž za štítem čtyřboká sanktusová zvonička. Ve výrazné poloze na návsi, z počátku 19. století. Před průčelím pamětní litinový kříž vlevo od vstupu. Vpravo pak památník obětem 1. světové války. Památkově chráněná.

Mohutná kaple sv. Markéty vznikla v letech 1861-1862 v troskách cisterciáckého kláštera z poloviny 12. století, který byl zničen husity r. 1420. Obdélná stavba s hranolovou věží v průčelí není v současnosti církevně pravidelně využívána.

Kaple pocházející z první poloviny 19. století a volně navazující na barokní tradici. Dnes tvoří pohledovou dominantu návsi. Zděná omítaná stavba obdélného půdorysu s půlkruhovým závěrem a šestibokým sanktusníkem se stanovou stříškou, makovicí a železným křížkem. Památkově chráněná.

Malá kaple z 1. poloviny 19. století. Zděná omítaná stavba na obdélném půdoryse se segmentovým závěrem, vykrajovaným štítem a polygonální zvoničkou. Ve štítu v průčelí druhotně osazený renesanční pískovcový náhrobník Běšinů ze 16. století. Před kaplí litinový kříž na vysokém kamenném podstavci.

Poutní kaplička z první poloviny 19. stol. obdélníkového půdorysu. Střecha je sedlová, na hřebeni ozdobená zvoničkou.

Kaple na osmibokém půdorysu s polygonální věžičkou v blízkosti zámku pochází z konce 18. století, pseudogoticky upravená v závěru 19. století. Před kaplí kovaný kříž s kamenným podstavcem. Památkově chráněná.

Drobná barokní kaple z 2. poloviny 18. století situovaná při silnici ke hřbitovu u kostela sv. Anny. Zděná omítaná stavba na obdélném půdoryse s pravoúhlým závěrem, s obdélným půlkruhově zakončeným vstupem s novodobou dvoukřídlou mříží a sedlovou střechou s taškami bobrovkami. Památkově chráněná.

Novogotická kaple v severní části vesnice. V literatuře je uváděn rok výstavby 1904, ale zpochybňuje ho nápis na kapli 1903 1/3. I rok vysvěcení je rozdílný: 1905 nebo 1906. Zděná omítaná stavba na obdélném půdorysu s trojbokým závěrem a s hranolovou věžičkou na hřebeni střechy. U ní pamětní kříž.

Kaple sv. Vojtěcha gotického původu upravovaná barokně v 18. stol. Na věži zvon z r. 1710. U jižní vnější stěny presbytáře se nachází velký kámen s lidovým deskovým obrazem sv. Vojtěcha nad ním. Kaple nyní nepřístupná s výjimkou dne místní pouti.

Jednoduchá, na západ orientovaná barokní kaple na čtvercovém půdorysu, kterou nechal roku 1682 vystavět zelenohorský hejtman Daniel František Táborský z Hirschenfeldu. Stalo se tak na místě, kde byl 4. června 1682 objeven kámen, ve kterém podle pověsti otiskl při svém kázání stopu sv. Vojtěch.

Zříceniny tvrze, založené asi Sezemou z Kašovic kol. r. 1340; po r. 1430 ves i s tvrzí připojena k velhartickému panství. R. 1565 již tvrz uváděna jako pustá. Dochovány zbytky obytné budovy se střílnami, prevéty a velkými sálovými okny v 2. patře