Turistické cíle v okolí obce Lomec

Barokní stavba fary nacházející se severně nedaleko kostela Navštívení Panny Marie pochází z 1. poloviny 18. století; další úpravy v 19. století. Zděná omítaná bloková patrová budova s mansardovou střechou s neporušenou původní dispozicí a zachovaným vnějším členěním fasády. Památkově chráněná.

Barokní fara postavená v první polovině 18. století. Jedná se o prostou přízemní budovu s jednoosou nástavbou nad středem průčelí a mansardovou střechou. Poslední opravou prošla na počátku 21. století. Budova je chráněnou nemovitou kulturní památkou.

Bývalá pozdně barokní fara u kostela. Datována do roku 1789. Mohutná zděná patrová budova na obdélném půdoryse v mírném svahu, krytá mansardovou střechou s vikýři a s taškami bobrovkami; doplněná stodolou, kůlnou a chlévy. Obehnaná ohradní kamennou zdí s vjezdovou branou a dvěma bočními brankami.

Renesanční tvrz a upravená vstupní brána do dvora z konce 16. stol. z doby Jiříka mladšího Příchovského z Příchovic. Zadní část přízemí užívaná jako sklep je pozůstatek původního gotického sídla ze 2. poloviny 14. stol.

Tvrz postavená mezi lety 1566 až 1572 za Zikmunda Doupovce z Doupova. Později za Koců ve druhé polovině 17. století nahrazena mladším zámkem. Součástí i zámecká kaple. Dnes zámek chátrá a kaple slouží k bydlení.

Původní tvrz, snad ze 14. stol. přestavěná na zámek byla zbořena a dnes v Hořákově stojí zámecká novostavba ze druhé poloviny 19. stol., kterou si postavila rodina Kordíků, která v té době vlastnila statek. Při zámku malý parčík.

Původně tvrz či zámek z konce 17. či poč. 18.stol. V 30. letech 19. stol. došlo k obnově zříceného zámku M. Schreinerem; přestavěn a rozšířen v r. 1912. Jednoduchá budova obdélníkového půdorysu, krytá valbovou střechou s věžičkou, s přilehlými hospodářskými objekty a zám. parkem. Soukromý majetek.

Barokní zámek postavený ve 2. pol. 18. stol. za Bedřicha z Elvenichu, snad s využitím staršího panského sídla, které zde stálo. Zámek dodnes zdobí vikýř a barokní portál se zvlněným záklenkem.

Prostá stavba venkovského pozdního baroka z druhé poloviny 18. století. Hřbitovní kaple na obdélném půdorysu s trojbokým závěrem a hranolovou zvoničkou. Památkově chráněná.

Jednolodní kostel sv. Anny podle dochovaných záznamů postaven barokně v r. 1693. V letech 1899-1901 jako prostorově nevyhovující nahrazen novým kostelem sv. Václava na návsi. Současně změněn na rodinnou hrobku Korbů z Weidenheimu se samostatným vchodem a kapli.

Hrobka Kolowrat-Krakowských, také Kolowratská hrobka je hrobka šlechtického rodu Krakowských z Kolowrat z roku 1839. Vznikla adaptací původní barokní hřbitovní kaple sv. Barbory postavené v roce 1758. Stojí u hřbitovní zdi na západ od bývalého poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Týnci.

Janovický hrad postavil nejspíše Jan Janovský ve 2. pol. 13. stol. S různými přerušeními byl v majetku rodu pánů z Janovic do 17. stol. Poslední zbytky jádra hradu byly odstraněny počátkem 19. stol. při změně části plochy areálu hradu na hřbitov.