Turistické cíle v okolí obce Chvalšovice

Tvrz postavená mezi lety 1566 až 1572 za Zikmunda Doupovce z Doupova. Později za Koců ve druhé polovině 17. století nahrazena mladším zámkem. Součástí i zámecká kaple. Dnes zámek chátrá a kaple slouží k bydlení.

Původní tvrz, snad ze 14. stol. přestavěná na zámek byla zbořena a dnes v Hořákově stojí zámecká novostavba ze druhé poloviny 19. stol., kterou si postavila rodina Kordíků, která v té době vlastnila statek. Při zámku malý parčík.

Původně tvrz či zámek z konce 17. či poč. 18.stol. V 30. letech 19. stol. došlo k obnově zříceného zámku M. Schreinerem; přestavěn a rozšířen v r. 1912. Jednoduchá budova obdélníkového půdorysu, krytá valbovou střechou s věžičkou, s přilehlými hospodářskými objekty a zám. parkem. Soukromý majetek.

Nejvýše položená botanická zahrada v České republice založená v roce 2005. Rozkládá se na rozloze 1,5 ha a nacházejí se zde původní šumavské rostliny. Součástí je i výběh pro bizony americké, v současné době prázdný.

Synagoga v Hartmanicích z r. 1883. Postupně od 30. let 20. stol začala chátrat, po roce 1989 měnila majitele a v roce 2006 byla zrekonstruovaná synagoga slavnostně otevřena díky občanské sdružení Památník Hartmanice.

Terénní zbytky hradu přechodného typu, stavěného bez malty. Nálezy doložen do poloviny 13. století. Pravděpodobně sloužil jako hraniční hrádek v době odtržení Sušicka od Čech. Dnes zůstal pouze pahorek jádra, valy a příkopy.

Ve 14.st.tvrz. Račínové z Račína po r.1590 přestavěli na renesanční zámek. V r.1731 Jan Ferdinand Desfours přestavěl na nový barokní zámek. Pravé křídlo na renesančních základech, za ním přistavena kaple. Po r.2000 zahájeny restaurátorské práce.

Barokní zámek postavený ve 2. pol. 18. stol. za Bedřicha z Elvenichu, snad s využitím staršího panského sídla, které zde stálo. Zámek dodnes zdobí vikýř a barokní portál se zvlněným záklenkem.

Prostá stavba venkovského pozdního baroka z druhé poloviny 18. století. Hřbitovní kaple na obdélném půdorysu s trojbokým závěrem a hranolovou zvoničkou. Památkově chráněná.

Hřbitovní kaple byla postavena v roce 1871 (?); na západní straně u kamenné ohradní zdi hřbitova. Prostá kaple na obdélném půdoryse, krytá sedlovou střechou, na jejímž hřebeni v průčelí je hranolová zvonička s jehlancovou stříškou.

Hrobka Kolowrat-Krakowských, také Kolowratská hrobka je hrobka šlechtického rodu Krakowských z Kolowrat z roku 1839. Vznikla adaptací původní barokní hřbitovní kaple sv. Barbory postavené v roce 1758. Stojí u hřbitovní zdi na západ od bývalého poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Týnci.

Novogotická hřbitovní kaple s věží z roku 1886, sloužila jako hrobka majitelů místní sklárny - rodiny Schmid.