Turistické cíle v okolí obce Chvalšovice

Zděná kaple na obdélném půdorysu s polygonálním uzávěrem a s hranolovou zvoničkou na hřebeni valbové střechy v průčelí. Zasvěcena sv. Anně. Založena z nadace na návsi r. 1904; opravována v letech 1905, 2007 a 2012. Před průčelím po stranách dva kříže na kamenných podstavcích.

Kaple stojící ve svahu u polní cesty za obcí postavená pravděpodobně po roce 1850. Předtím zde stála kamenná boží muka. Opravena byla v roce 1997 a 1998 vysvěcena. Prostá zděná omítaná kaple na obdélném půdorysu s mohutným vstupem v průčelí, k němuž vedou kamenné schody, a krytá sedlovou střechou.

Drobná zděná kaple při špičácké silnici v Železné Rudě byla postavena v letech 1836–1837. V červnu 1999 byla po celkové rekonstrukci zasvěcena českobudějovickým biskupem Antonínem Liškou sv. Antonínu a sv. Barboře. Stavba od r. 1958 zapsána v seznamu kulturních památek ČR.

Kaple na obdélném půdorysu s užším polokruhovým závěrem, krytá sedlovou plechovou střechou se sanktusníkem na jejím hřebeni. Údajně z roku 1869. Při vstupu do kaple po pravé straně dřevěný kříž s malbou Krista na plechu. Příklad sakrální stavby z 19. století v dominantní poloze na návsi.

Vrcholně barokní kaple situovaná na východním svahu Svatoboru na okraji městské zástavby. Postavena v roce 1731. Stavba na centrálním půdorysu, tvořeném dvojicí protínajících se elips s vepsaným čtvercem; vstupní přímé průčelí s mírně zvlněným štítem s půlkruhovým nástavcem a bočními křídly.

Novogotická kaple vznikla v r. 1897 z podnětu Johanny Heintschlové na památku jejího manžela Felixe Heintschela von Heinegg. Stavba byla realizována podle plánů architekta Josefa Mockera stavitelem Tomášem Babkou z Dlažova. Od r. 2010 se zde konají mše a svatební obřady.

Původní kaple byla postavena někdy před rokem 1900 nákladem JUDr. Gustava Martina Schreinera. Po 2. světové válce po vysílení sudetských Němců začala od počátku 60. let 20. století postupně chátrat; kolem roku 2014 zbyly jen obvodové zdi. V roce 2017 byla kaple obnovena podle dobových fotografií.

Monumentální torzo čtyřboké patrové barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, orientované přesně na osu zámku v Týnci. Kaple byla postavena za Maxmiliána Norberta Krakowského roku 1730. Ještě před válkou byla zřícenina krátce využívána jako rozhledna.

Menší kaple na obdélném půdoryse s trojbokým závěrem; krytá sedlovou střechou s valbami nad závěrem. Datována do 1. poloviny 19. století. Památkově chráněná.

Kaple u silnice na jihozápadním okraji městyse. Doba stavby nezjištěna. Jednoduchá zděná omítaná stavba na obdélném půdoryse s mohutným, půlkruhově zakončeným vstupem v průčelí, uzavřeným kovanou mříží a dřevěnými dveřmi. Krytá sedlovou taškovou střechou. V interiéru soška sv. Jana Nepomuckého.

Obdélná zděná kaple, zakončená třemi stranami šestiúhelníka, se sedlovou střechou, na níž za štítem čtyřboká sanktusová zvonička. Ve výrazné poloze na návsi, z počátku 19. století. Před průčelím pamětní litinový kříž vlevo od vstupu. Vpravo pak památník obětem 1. světové války. Památkově chráněná.

Poutní místo Křížkov (něm. Kreuzwinkl) bylo obnoveno obcí Hamry r. 2007. Původně tu stála kaple sv. Kříže z let 1730-1731, kterou založil a vystavěl svobodný sedlák Johann Torner. Nyní se zde nalézá obvodové zdivo zhruba do výšky 2 m, informační tabule o historii místa a 6 m vysoký dřevěný kříž.