Turistické cíle v okolí obce Štoutov

nebo vyberte

Štoutov

Karlovarský kraj,  Karlovy Vary  (KV)
Nalezeno celkem 254 záznamů, 21 / 22 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 Vladař
693.0 m. n.m.
Záhořice
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Karlovarský kraj, Žlutice
Dominantní hora východní části Tepelské vrchoviny sloužila v prvním tisíciletí před Kristem jako hradiště, ovládající okolí. Po jeho opuštění kolem přelomu letopočtů se využívala jako příležitostný vojenský tábor (husité 1420, Švédové třicetiletá válka).
 Vlkošov
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Bezvěrov
Tvrz postavena některým z rodu Račínů po r. 1437, kdy Vlkošov získali Racek a Příbram z Račína. Adam Ondřej Račín přišel pro účast ve stavovském povstání (1618–20) o majetek. Tvrz získal Jiřík Kokořovec z Kokořova, který jí v 17. stol. upravil. Od r. 1788 sloužila jako sýpka. Dnes v soukr. majetku.
 Vochlice
444.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Vesce
Postupně rekonstruovaná kamenná rozhledna postavená v 80. letech 19. století. Rozhledna je cca 8 m vysoká kamenná věž okrouhlého půdorysu zakončená zastřešenou vyhlídkovou plošinou.
 vodní nádrž Žlutice
508.0 m. n.m.
voda - přehrada, zachovalý, nepřístupno, Karlovarský kraj, Žlutice
Vodní nádrž Žlutice ležící 2 km západně od stejnojmenného města byla vybudována v letech 1965-1968 jako zásobárna pitné vody pro Žatecko. Břehy přehradního jezera o rozloze 161,5 ha leží v ochranném pásmu a jsou veřejnosti nepřístupné.
 vysílač Krašov
709.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Bezvěrov
Vysílač Krašov, druhá nejvyšší stavba v ČR, pokrývá západní Čechy rozhlasovým a televisním signálem. Původní stožár z let 1958–60 poškodila 25. 8. 1968 okupační armáda a v lednu 1979 mráz natolik, že musel být odstřelen. Dnešní postaven 1979–81.
 zámecký pivovar
450.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, není známo, Karlovarský kraj, Chyše
První panský pivovar v Chyši vznikl r. 1580 za Ferdinanda Renšpergára z Ronšperka a z Držkovic. Lažanští z Bukové dali v letech 1839-1841 starý pivovar zbořit a na jeho místě postavit klasicistní nový pivovar. V r. 1932 zde byla výroba zastavena, obnovena byla r. 2006. Památkově chráněn od r. 1958.
 zaniklá obec Mlyňany
550.0 m. n.m.
Lindles
ostatní, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Karlovarský kraj, Žlutice
Ves Mlyňany (německy Lindles) ležela na pravém břehu Střely. První zmínka o ní je z roku 1379. Bývaly zde dvě desítky domů, tvrz, hostinec, kaple sv. Basilida, Rábův mlýn (Rabenmühle) a hájovna. Po roce 1965 byly všechny budovy v obci zbořeny a území obce bylo částečně zatopeno Žlutickou přehradou.
 židovský hřbitov
430.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, chátrající, volně přístupno, Plzeňský kraj, Rabštejn nad Střelou
Hřbitov malé židovské obce v někdejším poddanském městečku fungoval zřejmě od 17. do první poloviny 20. století. Postupně byl dvakrát rozšířen, vstupy do starších částí byly zazděny, z kolem vedoucí cesty viditelné.
 židovský hřbitov
400.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Drahonice
Bývalý židovský hřbitov leží ve strmém svahu mezi poli, doložen je roku 1724. Do dnešní doby se zachovalo asi sto hrobů z let 1826 až 1904.
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Podbořanský Rohozec
Židovský hřbitov v Podbořanském Rohozci byl založen pro početnou komunitu v roce 1856 a pohřbívalo se zde až do roku 1931. Za druhé světové války byl zdevastován a dnes stále chátrá.
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, chátrající, volně přístupno, Karlovarský kraj, Luka
Židé v městečku Luka žili od 16. století, židovský hřbitov byl založen nejpozději v 17. století. Pohřbívání zesnulých trvalo do záboru Sudet r. 1938. Za války jej zničili nacisté, devastace pokračovala i v období kolektivizace. Dnes ze hřbitova zbyla ohradní zeď, torzo vstupní brány a ruina márnice
 Žihle
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Žihle
Zchátralá renesanční tvrz či zámeček. Nové sídlo postavil mezi lety 1595-1600 Mikuláš Libštejnský z Kolowrat. Vystřídalo několik majitelů a kolem r. 1700 byl upravován. Interiéry jsou znehodnoceny neodbornými zásahy, dnes ve zcela dezolátním stavu.