Turistické cíle v okolí obce Žlutice

nebo vyberte

Žlutice

Karlovarský kraj,  Karlovy Vary  (KV)
Nalezeno celkem 255 záznamů, 14 / 22 stran, vyhledáno za 0.22 sec
 městské opevnění
450.0 m. n.m.
ostatní - brána, opevnění, nepatrné zbytky zdí, není známo, Karlovarský kraj, Chyše
První písemné zmínky o Chyši jsou z roku 1169, kdy je uváděn Ctibor z Chyš. Roku 1473 dal Burián z Gutštejna opevnit město hradbami. Dochovaly se jen části příkopů, nepatrné zbytky zdí, na základech jedné z bašt byla roku 1848 vybudována synagoga. Přesto je opevnění od roku 1958 památkově chráněno.
 městský špitál s kaplí sv. Alžběty
ostatní - palác, dům, přestavěno, nepřístupno, Karlovarský kraj, Žlutice
Měatský špitál s kaplí byl založen patrně již na konci 14. století Alžbětou z Landštejna, manželkou vlastníka panství Boreše VI. z Rýzmburka. Roku 1830 zničil starou budovu požár, obnovena byla roku 1832 v klasicistní podobě. V polovině 60. let 20. století byla budova přestavěna a přišla o věžičku.
 Mlýnce
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Mlýnce
Tvrz v obci doložena na poč. 17. st., po r. 1733 přestavěna na barokní zámek. V l. 1883–89 přestavěn v romantickém slohu pseudogotiky. V druhé pol. 20. stol. značně zchátral. Poč. 21. st. zahájeny rekonstrukční práce.
 návesní kaple
375.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, chátrající, příležitostně, Ústecký kraj, Vesce
Chátrající návesní kaple z poloviny 19. století nebyla poznamenána žádnými nevhodnými přestavbami. Stojí uprostřed téměř vylidněné malé vesnice.
 návesní kaple
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Kovářov
Obecní klasicistní kaple z první poloviny 19. století. Je z lomového kamene, obdélná, s valbovou střechou a sloupkovou zvoničkou. Po odsunu německého obyvatelstva byla neudržovaná, interiér byl vyrabován a poničen. Rekonstruována kolem roku 2008, interiér je ale stále prázdný a kaple není užívána.
 návesní kaple
630.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Kosmová
Návesní kaple snad z konce 18. století, empírově přestavena v 1. polovině 19. století. Po roce 1945 přestala být využívána a chátrala. Počátkem 80. let v havarijním stavu a hrozila jí demolice. Opravena počátkem 21. století. Ukázka stylově čisté stavby včetně neobvyklé kamenné edikuly před vchodem.
 Nečtinský Špičák
hrad, zaniklý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Nečtiny
Zaniklý hrad na vrcholu Nečtinského Špičáku. Písemné prameny existenci hradu nepřipomínají, leč ves Nečtiny byla od 14.století královským majetkem. Základní archeologický výzkum však dokládá život na hrádku až v 15.století.
 Nečtiny
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Nečtiny
Původně barokní zámek ze 17. stol., přestavěn v letech 1855–1858 do novogotické podoby. R. 1964 zámek vyhořel.
 Nečtiny – MPZ
470.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Nečtiny
Od 18. století do roku 1945 se zástavba městečka vyvíjela kontinuálně. Po vysídlení německého obyvatelstva došlo k závažným devastacím a demolicím objektů. Přesto se v Nečtinách dochoval zajímavý soubor maloměstské zástavby, doplněný barokními sochami.
 neogotická studna
660.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Bochov
Drobná věžovitá stavba, původně studna s ruční pumpou, byla postavena v novogotickém slohu někdy v polovině 19. století jako veřejný zdroj vody na náměstí v Bochově. Je z pískovcových kvádrů na čtvercovém půdorysu, s diagonálně pootočenými opěráky, kryta je jehlancovou střechou s korouhvičkou.
 Nepomyšl
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Nepomyšl
Zámek přestavěný z pův. tvrze z 1. pol. 14. stol., úpravy v pozdní gotice, renesanci, baroku, v 19. st. empírově a ve 20. st. následovaly necitlivé novodobé zásahy. Posledním majitelem byl do r. 1949 J. Herberštejn. Poté byl zámek přidělen státu.
 Nevděk
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Karlovarský kraj, Žlutice
Zaniklý hrad. Založen ve 40. letech 15. stol. husit. hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic, snad na místě staršího zaniklého objektu, jak se někteří domnívají. Opuštěn v 17. stol. Traduje se, že jméno Nevděk získal poté, co byl žlutickými pobořen.