Turistické cíle v okolí obce Prohoř

nebo vyberte

Prohoř

Karlovarský kraj,  Karlovy Vary  (KV)
Nalezeno celkem 222 záznamů, 8 / 19 stran, vyhledáno za 0.26 sec
 kostel Narození Panny Marie
610.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Toužim
Kostel v Toužimi vznikl pravděpodobně po roce 1488, kdy nahradil starší svatyni bývalého proboštství milevských premonstrátů (dnes zámek). Barokní přestavby (1656, 1738–42, 1778) zpravidla po požárech.
 kostel Narození Panny Marie
455.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Stvolny
Kostel ve Stvolnech pochází z přelomu 13. a 14. století. Následky husitských válek odstranila oprava 1480–90, třicetileté války oprava 1664–77, devastaci po roce 1945 se snaží zastavit postupná obnova v posledních letech.
 kostel Narození sv. Jana Křtitele
490.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Úterý
Původně opevněný johanitský kostel vyhořel roku 1694. V letech 1695–8 postavena snad dle plánů Kryštofa Dienzenhofera oválná centrála s vysokou západní věží (stavitel W. Braunbock). Oprava v 90. letech 20. století.
 kostel Navštívení Panny Marie
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Karlovarský kraj, Skoky
Na místě kaple s divotvorným obrazem Panny Marie byl v letech 1736 – 1738 postaven velký barokní kostel. Naposledy opraven poč. 20. stol., po roce 1945 zchátral, poč. 21. stol. opakovaně devastován. Od roku 2006 probíhá postupná obnova kostela i poutní tradice.
 kostel Nejsvětější Trojice
490.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zaniklý, nepřístupno, Karlovarský kraj, Žlutice
Na hřbitově na žlutickém předměstí Hladov stával údajně nejstarší žlutický kostel, doložen je ale až koncem 16. století. V roce 1874 vyhořel a roku 1882 ho nahradil pseudorománský hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice, postavený Adolfem Kiesswetterem. Po r. 1945 kostel chátral a r. 1969 byl zbořen.
 kostel Nejsvětější Trojice
sakrální památky - kostel, chrám, zřícenina, volně přístupno, Karlovarský kraj, Verušičky
Jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem a přístavky sakristie a boční kaple byl postaven kolem roku 1740 na výšině jižně od vesnice. Po roce 1948 v něm byl ustájen dobytek a dnes má zcela zničené krovy a střechu. Dozrává k demolici.
 kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova
527.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Pšov
Postsecesní kostelík v Pšově postavený roku 1914 zřejmě místními zedníky je dokladem rozvoje obce na přelomu 19. a 20. století. V nedávných letech byl opraven.
 kostel Povýšení sv. Kříže
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Chyše
Ranně barokní kostel nechali vystavět Anna Ludmila a Karel Jiří Michna v létech 1697 - 1718. Po zrušení řádu Karmelitánů v r. 1787 se původní farní kostel stává hřbitovním. V r. 1854 upraven arch. Ignácem Ullmannem.
 kostel sv. Barbory
400.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Manětín
Mohutný raně barokní hřbitovní kostel stojí na místě gotického předchůdce. Architektem současné stavby byl J. B. Mathey. Kostel sloužil také jako poutní, zasvěcení souvisí s někdejší těžbou zlata v okolí. Současný stav chrámu velmi povážlivý.
 kostel sv. Bartoloměje
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, volně přístupno, Karlovarský kraj, Přílezy
Zdevastovaný kostel v Přílezech pochází zřejmě z poloviny 13. stol. Původně pozdně románský, barokní úprava (okna, vnitřní výmalba, zařízení). Po roce 1945 zpustl, vnitřní zařízení zničeno. Obklopuje ho nefunkční hřbitov, západně od něj kamenná boží muka.
 kostel sv. Blažeje
sakrální památky - kostel, chrám, zřícenina, volně přístupno, Karlovarský kraj, Branišov
Jednoduchý barokní kostel postaven neznámým architektem v letech 1732–3 pro tepelské premonstráty. V červnu 1957 po zásahu bleskem vyhořel, dnes opravován občanským sdružením Cesta z města.
 kostel sv. Jakuba
659.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Vidžín
Kostel ve Vidžíně byl snad původně součástí johanitské komendy, od roku 1233 příslušela zdejší fara tepelskému klášteru. Zprvu románsko-gotický kostel několikrát přestavěn (70. léta 14. stol., 1708, 1856). Po roce 1945 zchátral, bez využití.