Na místě kaple doložené 1713 byl v letech 1747–9 postaven nákladem tepelského opata Jeronýma Ambrase kostel ve stylu dynamického baroka jako poutní. Po roce 1945 zchátral, po roce 1990 poničeno vnitřní zařízení, nedávno opraven plášť.
Dominantu Nahořečic tvoří kostel, postavený v 18. stol. místo staršího, připomínaného před 1359. Upraven 1803, důkladně obnoven v posledních letech včetně využití starých náhrobků k sestavení památníku občanů, postižených katastrofami 20. stol.
Komárov (dříve Kumerau) se jako farní ves připomíná roku 1358. Současný kostel vznikl snad s využitím starších konstrukcí roku 1750. Kostel byl po roce 1945 opuštěn, vnitřní zařízení bylo zcela zničeno.
Pozdně gotický kostel v Krásném Údolí vznikl snad r. 1464 přestavbou kaple. Úprava r. 1532, barokní přestavba r. 1774 (severní kaple Olivetské hory, dnes předsíň), v 19. století nový strop. Současná oprava napravuje poválečnou devastaci.
Původně gotický kostel v Útvině z první čtvrti 14. stol., připomínaný poprvé 1354 jako filiální k Přílezům. Fara od r. 1369, přestavba koncem 14. stol. Spolu s městečkem poškozen 1469, obnova po 1478. Barokní úprava 1706, obnova po požáru 1870.
Farní kostel zaniklé středověké vsi Vakov byl postaven v první polovině 14. století. Za husitských válek zůstal katolický. Udržován přestal být po odsunu německého obyvatelstva, jeho interiér byl rozkraden či zničen. Na počátku 21. století byl v havarijním stavu a došlo k jeho částečné rekonstrukci.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Karlovarský kraj, Kostrčany
První zmínka o tvrzi je z r.1360. Roku 1620 se stará tvrz v Kostrčanech uvádí naposledy. Místo původní tvrze dal Jiří Bedřich Schramm postavit zámek, který se připomíná až roku 1847, bez podrobnějšího popisu.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Kotaneč
Hradiště nedaleko vsi Kotaneč, nad pravým břehem řeky Střely, byla osídlena již během eneolitu, pozdní době bronzové a ve středověku. Archeologickou lokalitu tvoří úzký skalnatý hřbet přepažený dnes sotva znatelným příkopem a valem. Poprvé byla ohledána Darou Baštovou v roce 1982.
Pozdně barokní trojboká zděná boží muka nechal vystavět v roce 1811 žlutický lékař Franz Kunz. Roku 1845 byla poničena bleskem a následně obnovena. Po roce 1945 chátrala. V letech 1983-1984 byla rozebrána a znovu sestavena na novém místě, několik desítek metrů severně od původního stanoviště.
tvrz - původní tvrz, zaniklý, nepřístupno, Ústecký kraj, Lubenec
Hospodářský dvůr původně ze 14. století. Od poloviny 16. století do 70. let 20. století stála v jeho západní části renesanční tvrz, přestavěná barokně po roce 1775. Severně od dvora novobarokní obytná budova statku.
tvrz, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Vroutek
Panské sídlo uváděné jako hrad nebo tvrz po sobě v dějinách nezanechalo jedinou stopu, neznáme ani jeho skutečné jméno. Archeologické nálezy určují jeho život do 14. - 15. století. Tvoří jej část čtvercové budovy o straně cca 8 metrů.