Turistické cíle v okolí obce Kovářov

Raně klasicistní měšťanský dům z konce 18. století na místě dvou pozdně gotických domů, snad z přelomu 15. a 16. století. Ty v roce 1779 vyhořely a při následné přestavbě byly stavebně sjednoceny. Roku 1993 byl dům rekonstruován a v roce 1994 zapsán na státní seznam nemovitých kulturních památek.

První písemné zmínky o Chyši jsou z roku 1169, kdy je uváděn Ctibor z Chyš. Roku 1473 dal Burián z Gutštejna opevnit město hradbami. Dochovaly se jen části příkopů, nepatrné zbytky zdí, na základech jedné z bašt byla roku 1848 vybudována synagoga. Přesto je opevnění od roku 1958 památkově chráněno.

Měatský špitál s kaplí byl založen patrně již na konci 14. století Alžbětou z Landštejna, manželkou vlastníka panství Boreše VI. z Rýzmburka. Roku 1830 zničil starou budovu požár, obnovena byla roku 1832 v klasicistní podobě. V polovině 60. let 20. století byla budova přestavěna a přišla o věžičku.

Tvrz v obci doložena na poč. 17. st., po r. 1733 přestavěna na barokní zámek. V l. 1883–89 přestavěn v romantickém slohu pseudogotiky. V druhé pol. 20. stol. značně zchátral. Poč. 21. st. zahájeny rekonstrukční práce.

Barokní morový sloup pochází z roku 1714, kdy byla v obci zažehnána morová rána. Na vrcholu sloupu je socha Piety. Podstavec sloupu je ozdoben sochami světců. Od roku 1958 patří sloup mezi chráněné kulturní památky ČR. Poslední opravou prošel sloup roku 2008 (rekonstrukce Piety).

Chátrající návesní kaple z poloviny 19. století nebyla poznamenána žádnými nevhodnými přestavbami. Stojí uprostřed téměř vylidněné malé vesnice.

Obecní klasicistní kaple z první poloviny 19. století. Je z lomového kamene, obdélná, s valbovou střechou a sloupkovou zvoničkou. Po odsunu německého obyvatelstva byla neudržovaná, interiér byl vyrabován a poničen. Rekonstruována kolem roku 2008, interiér je ale stále prázdný a kaple není užívána.

Návesní kaple snad z konce 18. století, empírově přestavena v 1. polovině 19. století. Po roce 1945 přestala být využívána a chátrala. Počátkem 80. let v havarijním stavu a hrozila jí demolice. Opravena počátkem 21. století. Ukázka stylově čisté stavby včetně neobvyklé kamenné edikuly před vchodem.

Zaniklý hrad na vrcholu Nečtinského Špičáku. Písemné prameny existenci hradu nepřipomínají, leč ves Nečtiny byla od 14.století královským majetkem. Základní archeologický výzkum však dokládá život na hrádku až v 15.století.

Drobná věžovitá stavba, původně studna s ruční pumpou, byla postavena v novogotickém slohu někdy v polovině 19. století jako veřejný zdroj vody na náměstí v Bochově. Je z pískovcových kvádrů na čtvercovém půdorysu, s diagonálně pootočenými opěráky, kryta je jehlancovou střechou s korouhvičkou.

Zámek přestavěný z pův. tvrze z 1. pol. 14. stol., úpravy v pozdní gotice, renesanci, baroku, v 19. st. empírově a ve 20. st. následovaly necitlivé novodobé zásahy. Posledním majitelem byl do r. 1949 J. Herberštejn. Poté byl zámek přidělen státu.

Zaniklý hrad. Založen ve 40. letech 15. stol. husit. hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic, snad na místě staršího zaniklého objektu, jak se někteří domnívají. Opuštěn v 17. stol. Traduje se, že jméno Nevděk získal poté, co byl žlutickými pobořen.