Turistické cíle v okolí obce Toužim

Zámek zaniklý demolicí před rokem 1984, z kterého do dnešních dnů zbylo pár kousků zdí. Pozdně barokní zámek nechala postavit v roce 1788 markraběnka bádenská na místě předešlé tvrze, založené pravděpodobně Račíny v 15. století.

Nový zámek Budov postavil r. 1897 Franz Klieber poté, co mu jeho otec Johann Klieber (jako mladšímu synovi) koupil r.1830 starý zámek s velkostatkem. Patro budovy kolem r. 1900 secesně upraveno. R. 1945 byl zámek zestátněn, poté byl spravován JZD Věrušičky. V současnosti nevyužit chátrá.

Ves založená už ve 13. stol. V roce 1390 se zmiňuje Lev z Budova. V druhé polovině 17. století postavený barokní zámek Seeberky. Za Putzů z Breitenbachu ztratil rezidenční funkci a bylo sneseno jedno patro a zbourána východní část zámku. Po roce 1945 patřil státnímu statku, dnes je téměř zřícený.

Budova bývalé barokní bochovské fary byla postavena v roce 1750. Jde o rozsáhlou obdélnou jednopatrovou budovu, krytou mansardovou střechou. Hlavní průčelí je trojosé s vystupujícím středovým rizalitem. Od roku 1958 je památkově chráněna. Na počátku 21. století prošla rekonstrukcí, není využívána.

Nenápadné obytné stavení má pozdně gotické jádro, v rozsáhlém podzemí se třemi sklepy je unikátní středověká konstrukce trámového stropu s kamenným záklopem, dendrochronologicky datovaná do roku 1484. Stavba prošla řadou úprav a přestaveb. Nyní v soukromém majetku.

Budova ve stylu historismu s ranými secesními prvky byla dokončena r. 1901 a od té doby jej vlastnil Franz Bachmann, který tu do r. 1945 provozoval hotel s restaurací. Po válce zde bydleli vojáci Rudé armády, po jejich odchodu byla v objektu hornická ubytovna. Od r. 2003 je dům památkově chráněný.

Kdy byl mlýn založen dostupné prameny neuvádějí, bylo to ale před polovinou 18. století. Poslední mlynář byl Friedrich Schop, vlastnící mlýn před r. 1945. Mlýn byl opuštěn na konci 40. či začátku 50. let 20. století. Dnes je areál zarostlý vegetací, ze které vystupují rozvaliny jednotlivých budov.

Přírodní památku Dominova skalka představuje nevysoký vršek na rozhraní okresů Sokolov a Cheb. Od r. 1989 je chráněna zdejší vzácná flora na hadcovém podkladu, zejména endemická rostlina, zvaná rožec kuřičkolistý. Místo je i výskytištěm vzácných motýlů.

Pozdně barokní fara byla na základech gotické budovy postavena v letech 1767-1769. Při stavbě bylo použito zdivo žlutického zámku, který vyhořel r. 1761. Budova přestála dva požáry města v roce 1779, poškodila ji ale vichřice v r. 1863. Roku 1963 byla zapsána na státní seznam kulturních památek.

Zaniklý hrad, o kterém prameny mlčí, nacházející se na ostrožně Zámeckého vrchu s dochovaným zbytkem příkopu. Podle sběrem získaných archeologických nálezů je hrad datován do 13. stol.

Hrad z konce 15. st. postaven pány z Plavna jako vojenský opěrný bod. Majitelé se často střídali. R. 1573 uváděn jako pustý, poté částečně opraven, po připojení k Andělské Hoře r. 1609 zpustl definitivně. Ve 20. st. opravován.

Areál bývalého cínového dolu Vilém a úpravny rudy v Krásně upravený v letech 1994–2004 na museum, připomínající rudné a uhelné hornictví na Sokolovsku. Zahrnuje několik interiérových i exteriérových exposic včetně možnosti jízdy umělou důlní chodbou.