Turistické cíle v okolí obce Kosmová

Zdevastovaný kostel v Přílezech pochází zřejmě z poloviny 13. stol. Původně pozdně románský, barokní úprava (okna, vnitřní výmalba, zařízení). Po roce 1945 zpustl, vnitřní zařízení zničeno. Obklopuje ho nefunkční hřbitov, západně od něj kamenná boží muka.

Jednoduchý barokní kostel postaven neznámým architektem v letech 1732–3 pro tepelské premonstráty. V červnu 1957 po zásahu bleskem vyhořel, dnes opravován občanským sdružením Cesta z města.

Kostel západně od dnešního Bochova je posledním pozůstatkem původní vsi, zaniklé po vysazení města. Vznikl snad ve 13. století, první zmínka 1356. Jako farní sloužil i novému městu do konce 15. století. Barokně upraven 1768–74, po roce 1945 zpustl.

Kostel ve Vidžíně byl snad původně součástí johanitské komendy, od roku 1233 příslušela zdejší fara tepelskému klášteru. Zprvu románsko-gotický kostel několikrát přestavěn (70. léta 14. stol., 1708, 1856). Po roce 1945 zchátral, bez využití.

Na hraně strmého svahu nad pravým břehem Starého potoka byl v letech 1750–52 místo starší stavby postaven kostel sv. Jakuba Většího. Je obklopen hřbitovem, severně od něj rozsáhlý farní areál s troskami hospodářských budov. Dominuje celému údolí.

Pozdně barokní kostel v Teplé postaven 1762–5 na místě statyně, poprvé připomínané 1384 a přestavěné 1667–94. Projekt V. Hausmanna dokončen stavbou ambitů 1808–38. Po roce 1945 zchátral, dnes spravován z kláštera.

Kostelní areál tvořil jedinou fortifikační stavbu Horního Slavkova. Současný kostel z doby kolem roku 1520 nahradil starší stavbu. Později upravován a nově zařízován (zejména v 18. stol.). Součástí areálu je dochovaná obranná zeď hřbitova a zvonice.

Bečovský farní kostel postavený 1763–7 dle plánů F. Pöperleho na místě gotické stavby, zničené požárem roku 1760. Horní část věže podle původních plánů postavena 1885. Po roce 1945 zchátral, probíhají nejnutnější opravy.

Kostel sv. Jiří gotického původu stojí v téměř vylidněné vsi Luková, části města Manětín. Ve 20. stol. byl mnohokrát vykraden, takže se v něm kromě lavic nic nezachovalo. Od r. 2012 je v něm výstava tajemných soch plzeňského studenta Jakuba Hadravy, která přitahuje značný zájem veřejnosti.

Novorománský kostel v Krásně postavený na místě starší svatyně ze 14. století po zničujícím požáru města roku 1858. Nelze vyloučit využití části starších konstrukcí. Jižně kostela bývalý hřbitov se zvonicí ze 16. století a jedním náhrobníkem z téže doby.

Kostel v Kobylém se připomíná roku 1367. Současná stavba zřejmě pochází z období po požáru 1833, využití starších konstrukcí není vyloučeno. Po roce 1945 zpustl, současný stav se blíží havárii.

Velký pozdně barokní kostel v Údrči vznikl 1783 na místě starší stavby, z níž zachována sakristie. Po poválečné devastaci, která vyvrcholila vyrabováním vnitřního zařízení, došlo nedávno k obnově pláště a vyčištění okolního bývalého hřbitova.