Turistické cíle v okolí obce Horní Hrad

Klášterecká radnice poprvé doložena 1604. Po požáru 1726 nahrazena novostavbou, opravenou po dalším ohni 1784. Roku 1855 zbořena, postavena nová, za čtyři roky znovu vyhořela. Současná podoba ve stylu florentské renesance z roku 1859. Dnes městský úřad.

Tržní hala z poloviny 14. století byla přestavěna na radnici asi 200 let poté. Úpravy po požárech v letech 1567, 1734, 1795 a 1866 jí daly dnešní podobu, ve které se kombinují slohové znaky gotiky, renesance i novogotiky. Po rekonstrukci v letech 1994–97 slouží jako prostor pro obřady a výstavy.

Původně renesanční stavba byla obnovena po třicetileté válce. Současný vzhled pochází z 19. století, v 70. letech 20. století nevhodná úprava oken a odstranění vížky, opraveno roku 2010. Dnes bytový objekt v soukromém vlastnictví.

Sedmipatrová věž sloužila jako třídírna uranové rudy v komunistickém pracovním táboře Vykmanov II. Kvůli množství úmrtí a také kvůli rudé barvě cihel, ze kterých je věž postavena, byla vězni přezdívána jako Rudá věž smrti. Od r. 2008 národní kulturní památka, od r. 2019 součást památky UNESCO.

Původně Sadová kolonáda spojovala Blanenský pavilon z konce 19. stol. a Sadový pramen. V r. 1996 došlo k demolici Blanenského pavilonu a zachovala se jen část litinové kolonády. Patří k ní pramen Svobody (č.11), Sadový (č.12) a Hadí (č.15).

Barokní zámek s pivovarem postaven v 2. pol. 17. stol. Po r. 1690 připojen k ostrovskému panství sasko-lauenburských markrabat. Kolem r. 1920 zámek rozšířen o nové křídlo. V současnosti v soukromém majetku, nevyužívaný a nepřístupný, od požáru r. 2012 zámek chátrá.

Sfingy jsou přírodní památka v Krušných horách na katastru Kamenné, místní části obce Měděnec. Předmětem ochrany jsou až 15 metrů vysoké ortorulové útvary vzniklé ve čtvrtohorách. Skalní útvar byl pojmenován podle egyptské sfingy, kterou svým tvarem připomíná.

Národní přírodní památka Skalky skřítků chrání pseudokrasové dutiny ve svahu Švédlova vrchu na okraji Doupovských vrchů. Chráněné území má rozlohu 11,64 ha a bylo vyhlášeno r. 1979. Je to geologicky zcela ojedinělá lokalita s několika desítkami dutin, jejichž vznik není spolehlivě vysvětlen.

Sloup Nejsvětější Trojice z roku 1698 na náměstí Dr. E. Beneše v Klášterci n. Ohří má na soklu sochy Immaculaty, sv. Anny a sv. Josefa. Obklopuje ho balustráda se sochami sv. Františků Serafínského a Xaverského, Antonína a Jana Nepomuckého.

Sloup vrcholící skupinou Nejsvětější Trojice (Gnadenstuhl), obklopený sochami příslušníků Kristova nejbližšího příbuzenstva na sloupcích zábradlí, byl jižně od jáchymovského farního kostela postaven r. 1703. Neznámý autor pracoval v jemnozrnném pískovci. Součást památky UNESCO.

Barokní sloup s plastikou Piety stál od roku 1726 u hřbitovního kostela sv. Mikuláše v Přísečnici. V rámci likvidace města byl přenesen k lesnímu hřbitovu ve Vejprtech a umístěn jižně od vstupního prostranství. Zřejmě se jedná o práci sochaře z blízkého okolí.