Turistické cíle v okolí obce Horní Hrad

Historický hraniční kámen na dnešní česko-saské hranici poblíž Božího Daru. Vztyčen již roku 1677, od roku 1729, kdy byla definitivně vyznačena zemská hranice, označoval místo styku hranic tří panství.

Dřevěná kolonáda postavená r. 1883 a v roce 1992 nahrazena věrnou kopií. S prameny Karel IV. (č.2), Dolní zámecký (č.3.) a Tržní (č.5).

Pozůstatky vápenky, zřízené v první polovině 19. století majitelem panství hrabětem Buquoyem jiozápadně od městečka. V provozu do počátku 20. let 20. století. Dochovány dvě polygonální pece a trosky dalších budov.

Gotická tvrz Šliků z poč. 16. stol., r. 1621 vypleněna, r. 1651 prodána baronu Wallisovi. V l. 1747–55 přestavěna J. F. Hesslerem na pozdně barokní zámek, klasicistně upraven r. 1870. R. 1945 zkonfiskován Czernínům, v l. 1948–94 v zámku dětský domov, od r. 1994 budova bez využití a údržby chátrá.

Nevelká vodní nádrž Myslivny v sousedství Božího Daru je nejvýše položenou vodárenskou nádrží na českém území. Byla vybudována v letech 1952-1959 pro zásobování oblasti Jáchymov-Ostrov pitnou vodou. Vzhledem k jejímu účelu leží její břehy v ochranném pásmu a nejsou přístupné.

Krušnohorská vodní nádrž Přísečnice vybudována v letech 1969-1976 jako zásobárna pitné vody pro města a obce okresů Most, Chomutov a Louny, tedy oblast severočeské hnědouhelné pánve. Hráz vytváří jezero o rozloze 362 ha při průměrné hloubce 50 m. Břehy leží v nepřístupném ochranném pásmu.

Vřídelní kolonáda, symbol Karlových Varů. Pramen byl jímán již v 16. stol. První stavba z r. 1774, r. 1879 nahrazena litinovou, od r. 1939 dřevěné provizorium a od r. 1975 má dnešní vzhled. Dnes hlavní zdroj termální vody a kysličníku uhličitého.

Rozhledna Vyhlídka Karla IV. v pseudogotickém slohu je z r.1876, zpřístupněna pro veřejnost v sezóně r.1877. Stojí nad Grandhotelem Pupp.

Postavena r. 1911-1913 podle projektu architekta F. Ohmanna. Dnes po rekonstrukci z r. 2001. Atrium zdobí plastika Ducha pramenů ze železitého pískovce. Její součástí je Horní Zámecký pramen (č.4) a nepřístupná část Dolní Zámeckého pramene (č.3).

Rozsáhlá stavba sloužila neznámé části technologie výroby železa, dnes mylně vydávána za hamr. V provozu od konce 16. stol., od 3. čtvrtiny 19. stol. využita k jiné výrobě, chátrá nejméně od r. 1945. Torzo se uplatňuje i v dálkových pohledech.

Most postaven s prodloužením hlavní trati Buštěhradské dráhy do Chebu (1870). Aby mohly být obě ocelové konstrukce stejně dlouhé odtesána levobřežní skála. Při elektrisaci trati (2005) byla na původní spodní stavbu osazena nová nosná spřažená konstrukce.