Turistické cíle v okolí obce Jáchymov

Sousoší Nejsvětější Trojice stávalo od roku 1714 u farního kostela Panny Marie v Přísečnici. V rámci její likvidace bylo roku 1972 přeneseno východně od presbytáře kostela Všech svatých ve Vejprtech a je tak jednou z několika připomínek zaniklého města.

Zpřístupněnou středověkou štolu Johannes u Božího Daru, kde se dolovaly měděné a především cínové rudy, si mohou návštěvníci prohlédnout v letním období po předchozí rezervaci. Prohlídka je fyzicky náročná a je zajišťována ve dvou trasách. Štola je od r. 2019 součástí památky UNESCO.

Původně dědičná štola vyražená od jižního úpatí Mědníku sloužila později vzhledem k minimální potřebě odvodňování přímo k těžbě rud, používaných především k výrobě modré a zelené skalice. Težba zastavena r. 1840. Veřejnosti zpřístupněna v l. 1910–14, r. 1994 a 2007. V současnosti není přístupná.

Štola je hornickým dílem v Měděném vrchu, kde se cca od 10. stol. těžila měděná ruda. Nejpozději r. 1800 byla štola vytěžená. R. 2010 bylo založeno OS Historické rudné doly Mědník, usilující o zpřístupnění štoly, zapsání oblasti na seznam UNESCO atp. Ve štole objeveny vzácné stopy tzv. "krušení".

Historický hraniční kámen na dnešní česko-saské hranici poblíž Božího Daru. Vztyčen již roku 1677, od roku 1729, kdy byla definitivně vyznačena zemská hranice, označoval místo styku hranic tří panství.

Pozůstatky vápenky, zřízené v první polovině 19. století majitelem panství hrabětem Buquoyem jiozápadně od městečka. V provozu do počátku 20. let 20. století. Dochovány dvě polygonální pece a trosky dalších budov.

Gotická tvrz Šliků z poč. 16. stol., r. 1621 vypleněna, r. 1651 prodána baronu Wallisovi. V l. 1747–55 přestavěna J. F. Hesslerem na pozdně barokní zámek, klasicistně upraven r. 1870. R. 1945 zkonfiskován Czernínům, v l. 1948–94 v zámku dětský domov, od r. 1994 budova bez využití a údržby chátrá.

Vlčí jámy jsou krušnohorská přírodní památka vzniklá jako propadliny po středověkých cínových dolech na úbočí Blatenského vrchu. Přístup vede od rozhledny na vrcholu nebo z města Horní Blatná po červené Cestě Antona Günthera.

Nevelká vodní nádrž Myslivny v sousedství Božího Daru je nejvýše položenou vodárenskou nádrží na českém území. Byla vybudována v letech 1952-1959 pro zásobování oblasti Jáchymov-Ostrov pitnou vodou. Vzhledem k jejímu účelu leží její břehy v ochranném pásmu a nejsou přístupné.

Krušnohorská vodní nádrž Přísečnice vybudována v letech 1969-1976 jako zásobárna pitné vody pro města a obce okresů Most, Chomutov a Louny, tedy oblast severočeské hnědouhelné pánve. Hráz vytváří jezero o rozloze 362 ha při průměrné hloubce 50 m. Břehy leží v nepřístupném ochranném pásmu.

Rozsáhlá stavba sloužila neznámé části technologie výroby železa, dnes mylně vydávána za hamr. V provozu od konce 16. stol., od 3. čtvrtiny 19. stol. využita k jiné výrobě, chátrá nejméně od r. 1945. Torzo se uplatňuje i v dálkových pohledech.