Turistické cíle v okolí obce Abertamy

Tržní hala z poloviny 14. století byla přestavěna na radnici asi 200 let poté. Úpravy po požárech v letech 1567, 1734, 1795 a 1866 jí daly dnešní podobu, ve které se kombinují slohové znaky gotiky, renesance i novogotiky. Po rekonstrukci v letech 1994–97 slouží jako prostor pro obřady a výstavy.

Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště z r. 2012 se rozprostírá na náhorní plošině Krušných hor severně od města Přebuz v prostoru mezi zaniklými osadami v blízkosti česko-saské hranice. Chráněny jsou přirozené lesní porosty rašelinných a podmáčených smrčin s klečí a horská vřesoviště.

Sedmipatrová věž sloužila jako třídírna uranové rudy v komunistickém pracovním táboře Vykmanov II. Kvůli množství úmrtí a také kvůli rudé barvě cihel, ze kterých je věž postavena, byla vězni přezdívána jako Rudá věž smrti. Od r. 2008 národní kulturní památka, od r. 2019 součást památky UNESCO.

Barokní zámek s pivovarem postaven v 2. pol. 17. stol. Po r. 1690 připojen k ostrovskému panství sasko-lauenburských markrabat. Kolem r. 1920 zámek rozšířen o nové křídlo. V současnosti v soukromém majetku, nevyužívaný a nepřístupný, od požáru r. 2012 zámek chátrá.

Národní přírodní památka Skalky skřítků chrání pseudokrasové dutiny ve svahu Švédlova vrchu na okraji Doupovských vrchů. Chráněné území má rozlohu 11,64 ha a bylo vyhlášeno r. 1979. Je to geologicky zcela ojedinělá lokalita s několika desítkami dutin, jejichž vznik není spolehlivě vysvětlen.

Sloup vrcholící skupinou Nejsvětější Trojice (Gnadenstuhl), obklopený sochami příslušníků Kristova nejbližšího příbuzenstva na sloupcích zábradlí, byl jižně od jáchymovského farního kostela postaven r. 1703. Neznámý autor pracoval v jemnozrnném pískovci. Součást památky UNESCO.

Socha Jindřicha (Heinricha) von Mattoniho, majitele a zvelebitele lázní Kyselka z roku 1914 je dílem prof. Edmunda von Hellmera z Vídně. V roce 2013 byl bronzový originál při rekonstrukci nahrazen replikou z akrylátu.

Socha z II. čtvrtiny 18. století zpodobňuje tehdy čerstvého světce ve standardním provedení a postoji (kněžský oděv, krucifix v náručí). Stojí na místě mostku silnice na Boží Dar přes pravý přítok Jáchymovského potoka, zatrubněný v průběhu 19. století. Součást skupiny soch před farním kostelem.

Zpřístupněnou středověkou štolu Johannes u Božího Daru, kde se dolovaly měděné a především cínové rudy, si mohou návštěvníci prohlédnout v letním období po předchozí rezervaci. Prohlídka je fyzicky náročná a je zajišťována ve dvou trasách. Štola je od r. 2019 součástí památky UNESCO.

Torzo železobetové úpravny, těžebního závodu a zajateckého tábora z období 2. světové války. Areál stojí na území bývalé obce Rolava (Sauersack), kde se těžil cín již od poloviny 16. století. Těžba byla jako nerentabilní ukončena ke konci 50. let 20. století. Pozor, nebezpečí úrazu!

Historický hraniční kámen na dnešní česko-saské hranici poblíž Božího Daru. Vztyčen již roku 1677, od roku 1729, kdy byla definitivně vyznačena zemská hranice, označoval místo styku hranic tří panství.

Pozůstatky vápenky, zřízené v první polovině 19. století majitelem panství hrabětem Buquoyem jiozápadně od městečka. V provozu do počátku 20. let 20. století. Dochovány dvě polygonální pece a trosky dalších budov.