Turistické cíle v okolí obce Karlovy Vary-Rybáře

Novohamerský viadukt je na železniční trati Karlovy Vary–Johanngeorgenstadt. Postaven v roce 1899. Vede přes Bílý potok a silnici. Most dvouobloukový, kamenný, z hrubých světlých pravidelných kvádrů. Trať má v současnosti číslo 142.

Kamenná obecní kaple neznámého zasvěcení ze druhé poloviny 18. století stála na zaniklé návsi. Měla rozměry 2,4 x 2,3 metru, rovný závěr a šindelovou valbovou střechu. Po 2. sv. válce chátrala a někdy kolem roku 1968 byla zbořena. Dochovalo se obvodové zdivo zasypané sutinami a zarostlé nálety.

Gotický hrad ze 13. st., přestavěn na konci 15. st. pozdně goticky, po požáru města r. 1567 renesančně. Po r. 1650 přistavěn barokní zámek, posl. přestavba 1873-6. Dvoupatrová, čtyřkřídlá stavba s čtverhrannou věží. V parku barokní letohrádek. U vchodu do parku stojí Bílý dvůr – tzv. Palác princů.

Ottův pramen je jeden ze dvou minerálních zásaditých pramenů v obci Kyselka, nazván na počest návštěvy řeckého krále Otty I. v roce 1852. Po dobu dlouhodobé rekonstrukce lázeňských objektů sveden do pítka u sochy Heinricha Mattoniho.

Rozhledna vysoká 18 m vystavěna v l. 1895–1897 Krušnohorským spolkem z Nejdku (stavitel Schöberle). R. 1908 přistavěna turistická chata. Během II. sv. války chata zanikla a rozhledna začala chátrat. V l. 1986–1987 provedena rekonstrukce, r. 1997 znovu opravena a r. 1998 obnovena turistická chata.

Mayerův gloriet, zastřešený dřevěný vyhlídkový altán z r. 1804. Kousek nad ním je Petrova vyhlídka s dřevěným křížem a při ní busta Petra I. v nadživotní velikosti z r. 1877.

Budova picí haly v Kyselce z let 1887-1888 byla roku 1907 přenesena na současné místo do parku na levém břehu Ohře. Od roku 1962 slouží jako kino, v roce 2013 revitalizována.

Zachovalá rozhledna z roku 1895. V roce 1908 k ní přistaven horský hotel. V posledních letech doznal objekt i změn pro potřeby telekomunikací.

Pozůstatky hrádku Plikenštejna uprostřed Slavkovského lesa na skále nad Lobezským potokem. Založen zřejmě počátkem 14. století, zanikl během 15. století. Jediným fyzickým pozůstatkem hrádku otvor na vrcholu hradní skály, jenž sloužil nejspíš k ukotvení plošiny, na které sídlo stálo.

Pravoslavný kostel v rusko-byzantském slohu byl postaven v l. 1893-98, stavitel Gustav Wiedermann. Za 1. sv. války zrekvírovaná zvonkohra, za 2. sv. války sloužil jako sklad. Obnoven ve 2 pol. 20. stol. Bohatě zdobená stavba s kopulí, v interiéru dřevěný ikonostas s malbami světců od malíře Tjurina.

Radnice v Bochově na severní straně náměstí pochází z 2. poloviny 18. století. Po roce 1850 rozšířena o empirová dvorní křídla, aby pojala úřadovny okresního soudu. Dodnes sídlo městské správy.

Barokní budova z let 1682–96 (Abraham Leuthner) byla rozšířena o novogotický dům čp. 2. Krajskému úřadu sloužil od roku 1835 sousední klasicistní objekt čp. 3. Dnes všechny slouží městské správě a knihovně.