příroda, zachovalý, nepřístupno, Karlovarský kraj, Nová Ves
Národní přírodní rezervace Pluhův bor z r. 1970 chrání na rozloze 88 ha typická hadcová společenstva Slavkovského lesa. Roste tu početná populace endemické rostliny rožce kuřičkolistého. Téměř z poloviny délky vede po hranici rezervace naučná stezka Mnichovské hadce.
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Ovesné Kladruby
Podhorní vrch zvaný též Podhora (847 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Tepelské vrchoviny. Vrcholová partie Podhorního vrchu je od r. 1997 chráněna jako přírodní rezervace. Předmětem ochrany jsou unikátní relikty třetihorní sopečné aktivity a skalní a lesní rostlinná společenství.
Poutní kostel sv. Anny u Plané je barokní stavba z r. 1726 na místě s tisíciletou poutní tradicí. Nyní filiální kostel ve farnosti Planá u Mariánských Lázní a od r. 1958 chráněná kulturní památka. Sousední klášter redemptoristů přestavěn na nemocnici následné péče.
voda - studánka, pramen, zachovalý, volně přístupno, Německo, Bavorsko
Přírodní pramen Mže se nachází na německém území v lukách jižně od osady Asch (obec Grosskonreuth) nedaleko české hranice. Je označen tabulkou z pořadu České televize „Zpět k pramenům“.
Pravoslavný kostel v rusko-byzantském slohu byl postaven v l. 1900-1902 podle návrhu arch. Nikolaje V. Sultanova stavitelem Gustavem Wiedermannem. Bohatě zdobený interiér, ikony ze 17 stol., jedinečný ikonostas (získal hlavní cenu na Světové výstavě v Paříži r. 1900) věnoval Petr P. Rykovskij.
příroda, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Ovesné Kladruby
Na území přírodní památky Sirňák se nacházejí mofety čili výrony oxidu uhličitého s přítomností sirovodíku ve sníženině zaplněné vodou. Vývěry plynů lze pozorovat i přímo v řečišti Teplé. Voda v tůních vypadá, jako by se vařila, je však studená. K lokalitě u Ovesných Kladrub nevede žádná cesta.
Barokní sloup se sochou Panny Marie z r. 1709 je patrně morový sloup postavený zásluhou místního občana Andrease Normanna za morové epidemie. Od r. 1958 je chráněnou kulturní památkou.
Hodnotné kamenosochařské dílo neznámého mistra z r. 1706 sestávající z hranolového podstavce, válcového sloupu s kompozitní hlavicí a plastiky Bolestné Panny Marie. Osazeno na stávající místo r. 1924, památkově chráněno od r. 1958.
Sloup se sochou Trpícího Krista je barokní dílo neznámého autora z r. 1710 s neobvyklým tématem. Stojí při stěně kostela sv. Markéty a od r. 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek.