Turistické cíle v okolí obce Kateřina

Nejstarší slatinné lázně na světě, založené císařem Františkem I. v r. 1793 jako Ves císaře Františka, v r. 1807 jim byl úředně přiznán název Františkovy Lázně a v r. 1865 císař František Josef I. povýšil lázně na město. Městská památková rezervace.

Křemenný val na hranici Přírodního parku Halštrov, nedaleko hlavního tahu mezi Hazlovem a Aší.

Kamenná rozhledna (34 m), 758 m n. m. Roku 1902 byl položen základní kámen rozhledny, dostavěna a slavnostně otevřena byla r. 1904. Rozhledna byla postavena podle projektu W. Kreise z Drážďan ašským stavitelem Ernestem Hausnerem. Spolu s turistickou chatou je součástí sportovního areálu.

Původně rodový hrad založený ve 13. stol., později i královský, přestavěný v 16. až 17. stol. na zámek. Po roce 1945 ponechán osudu, postupně rozkraden, v roce 1985 úmyslně zapálen. Od 90. let probíhá rekonstrukce.

Hartoušovské mofety jsou od r. 2017 součástí národní přírodní památky Bublák a niva Plesné. Důvodem ochrany je mofetové pole, území s výrony suchého oxidu uhličitého o teplotě nižší než 100° C z puklin na zemský povrch. Nachází se jihozápadně od vsi Hartoušov.

R.1224 založen románský hrad, ve14.st. přeměněn na gotický. Později postupně změněn na zámek. Až do padesátých let 20.st. zachován v dobrém stavu. Pak se změnil v zříceninu. Část v 60. letech zbořena. Demolice zbytku doposud neprovedena.

Hrad Hohenberg byl prvně zmiňovaný kolem roku 1222. Byl zničen v roce 1945 americkou dělostřeleckou palbou. Obnovy se dočkal v l. 1984 - 1985 kdy přešel přestavbou je primárně používán jako ubytovna. Má půdorys šestiúhelníku, se třemi oválnými a dvěma čtvercovými věžemi.

Soukromá pohřební kaple rodiny Hendrichů. Postavena v novogotickém stylu na půdorysu kříže skalenským stavitelem Andreasem Kirschnekem podle plánů arch. Emila Glockera. Pochází z roku 1888. Doklad funerální kultury v regionu vyšší střední třídy na konci 19. a poč. 20. století. Památkově chráněná.

Zámek byl postaven na základech starší tvrze r. 1672 J. Hartvíkem Nosticem. Ve druhé pol. 19. století byla původní raně barokní stavba přestavěna pseudogoticky. Nyní v něm sídlí Sokolovský okresní archiv.

Zámek přestavěn z původní tvrze někdy kolem r.1770 Karlem Antonínem Perglárem z Perglasu ve tvaru pravidelného čtverce. Stěny zdobeny mezipatrovou a korunní římsou. Stavbu kryje mansardová střecha. Vstup od severu dveřmi uprostřed trojosého průčelí.

Terénní náznaky keltského tvrziště z doby bronzové. Naposledy osídlené ještě ve 13. stol.

Na místě původní tvrze byl koncem 18. století vybudován pozdně barokní zámek. Ten patřil městu Kynšperk nad Ohří. Po roce 1945 připadl armádě, po jejím odchodu zpustl a změnil se v ruinu. Po roce 2004 byl zámek i s parkem obnoven. V současnosti slouží jako hotel.