Turistické cíle v okolí obce Kateřina

Zaniklý hrad zmíněný v pramenech pouze v letech 1328 a 1370. Spolu s Chlumskou horou majetkem rytířů z Reissengrünu. Po vymření rodu v 15. století zanikl. Není známo, kde a kdy stával, ani jak vypadal.

Kolem r. 1300 získává Šabinu Eckehard Nothaft. V r. 1309 klášter Waldsassen. Od poč.16. stol vlastní Šabinu Perglerové, pravděpodobně oni zde staví tvrz. V rozmezí l. 1551–1621 vlastní Šabinu rod Stolzů. V r. 1765 kupuje Šabinu František Václav hrabě Nostitz a tvrz prodělala barokní přestavbu.

Kamenná věž, která je součástí uměle vystavěné „zříceniny“, je vysoká 10 m (450 m n.m.) Byla vystavěna na popud radních r. 1906. Stojí na místě „Na Vyhlídce“ u hotelu Pyramida. Je vlastně na rovině a vyhlídka je omezená, přesto stojí za návštěvu.

Gotický dům z počátku 15. století. V průčelí je hrotitý portál a gotický stupňovitý štít. Mázhaus sklenut roku 1622. V jádře gotické dvorní křídlo bylo v renesanci opatřeno arkádami. Dnes podoba z 15. století, jediný čistě gotický patricijský dům Chebu.

Terénní relikty hradu z poč. 14. stol., zanikl během 15. století. Dochován vejčitý pahorek jádra s čelním příkopem a valem.

Renesanční tvrz, barokně upravená, postavená po roce 1541 za pánů z Wirspergu. Tvrz sloužila majitelům do poloviny 18. století. Poté ji nahradil nový zámek.

Zachovalý hrad. R. 1224 se po něm psal Gerold, poté Vojtěch Nothaft. V maj. jeho rodu do konce stol. Časté střídání majitelů. Za Gummerauerů v 15. stol. staveb. úpr. V 16. stol. přest. na zámek. R. 1783 vyst. nový zámek na předhradí (Trautenbergové).

Vysoký kamenný kříž bez jakéhokoli nápisu nebo reliéfu stojí od roku 1991 u hřbitovní zdi při kostele sv. Oldřicha v Dřenicích. V letech 1961-1990 byl zatopen přehradními vodami. Od r. 2000 je památkově chráněn.

Přírodní komplex Soos v Chebské pánvi nedaleko Františkových Lázní, jímž prochází naučná stezka, nabízí nevšední zážitek pro všechny zájemce o přírodní zajímavosti. V národní přírodní rezervaci platí zvláštní režim.

Skupina původně gotických domů smíšené stavby, vzniklá z někdejších kupeckých krámů v severní části hlavního náměstí (dnes Krále Jiřího z Poděbrad). Četné přestavby do 19. stol., při rekonstrukci v 50. letech 20. stol. vložena železobetonová kostra.

Ojedinělé zbytky historické papírny z r. 1750, která zanikla po 2. světové válce, nově odhaleny a zpřístupněny r. 2012 péčí města Aš a místních obyvatel vsi Doubrava (dříve Grün). Od r. 1991 prohlášeny za kulturní památku ČR.

Zámek, původně hrad, poprvé zmiňovaný v r. 1217. Na počátku 17. stol. byl hrad renesančně přestavěn. Po vyplenění a vypálení Švédy r. 1647 částečně obnoven v barokním slohu. V r. 1824 hrad přestavěl jeho majitel Jan Nonner na pozdně barokní zámek.