Turistické cíle v okolí obce Horní Lomany

Vedle Železné hůrky jižně od Chebu patří Komorní hůrka mezi nejmladší české čtvrtohorní sopky. O průzkum této přírodní památky, chráněné od r. 1933, se zasloužil též německý básník J. W. Goethe se svými šlechtickými přáteli. Nejlépe turisticky přístupná je z Františkových Lázní nebo Chebu.

Pozdně gotické panské sídlo z přelomu 15. a 16. století vybudované za Jana ze Zedtwitz, přestavěné na pozdně renesanční zámek na počátku 17. století. Po roce 1767 byla část areálu zbořena, k další devastaci docházelo po roce 1945. Dnes se dochovala jen vyhořelá budova na severozápadním nároží.

Specifické postavení Ašska v rámci Čech způsobilo, že tu nebyla po r. 1627 zakázána nekatolická vyznání. Tak mohl být v 80. letech 17. stol. v Podhradí u Aše postaven nový protestantský kostel, obnovený v 90. letech 20. stol. po poválečné devastaci.

Barokní kostel stojí na místě původního kostela, který byl postaven patrně ve 13. stol. cisterciáckými mnichy. Roku 1286 získal patronát nad kostelem řád křížovníků s červenou hvězdou. Řád nechal kostel zbourat a v l. 1721–1727 vystavěl nový barokní kostel pod vedením Jana Volfganga Braunbocka.

Kostel postaven v letech 1815 až 1820. Jedna z nejčistších sakrálních empírových staveb v Čechách. Věž se třemi zvony (dva ze zaniklé kaple sv. Jana Nepomuckého) přistavěna koncem 19. století. Malířská výzdoba od Viléma Kandlera. Rekonstruován v letech 1935 a 2004-2004.

Chátrající kostel sv. Anny ve vsi Palič vznikl z bývalé zámecké kaple v letech 1751-1756. Rozšířen v letech 1839-1842 a přistavěna zvonová věž. Zchátral po 2. světové válce po vystěhování Němců, nyní zachraňován spolkem nadšenců a příležitostně zpřístupňován.

Barokní kostel se špitálem byl vybudován r. 1691 přestavbou pův. kaple z r. 1518. R. 1939 byla oblast vysídlena a stala se vojenským cvičištěm, později hraničním pásmem. Chátrající kostel byl r. 1967 zbořen. Po r. 1989 byla zrušena hraniční oblast, r. 1992 vyznačeny základy kostela a místo upraveno.

Gotický, možná již románský kostel byl přestavěn renesančně, po požáru r. 1740 opraven barokně. Jednolodní orientovaná stavba s pravoúhlým závěrem a sakristií od jihu, V západním průčelí hranolová vstupní věž. Vybavení kostela pochází z konce 18. a počátku 19. stol., náhrobníky renesanční.

Kostel sv. Jakuba Většího v Pomezí nad Ohří románského původu přestavěn do barokní podoby koncem 18. století. Po 2. světové válce zchátral, opraven po r. 2000. Nyní filiální ve farnosti Cheb bez pravidelných bohoslužeb.

Původně farní kostel poprvé připomínán r. 1298. Barokně přestavěn v letech 1704-1709 stavitelem W. Braunbockem a A. Sandnerem. Jednolodní kostel typu il Gesu (v okrese ojedinělý) s podélným presbytářem a věží (dokončena až r. 1901) ve východním průčelí. Zařízení novodobé. Památkově chráněný.

Kostel sv. Mikuláše raně gotického původu, jehož věž byla původně patrně součástí panského sídla v Milhostově z doby kolem r. 1200. Přestavěn barokně a restaurován r. 1919. Vybavení vesměs rokokové. Nyní filiální ve farnosti Frant. Lázně-venkov bez pravidelných bohoslužeb.

Novorenesanční kostel byl postaven na místě původního dřevěného barokního kostela (postaven r. 1780, r. 1867 zbořen). V l. 1867-1872 byl postaven nový kostel (stavitel arch. K. Wiedermann). Oltářní obraz sv. Mikuláše z r. 1869. Původní zvony byly zrekvírovány za 1. svět. války, nové zvony z r. 1922.