Turistické cíle v okolí obce Okrouhlá

V poměrech české gotiky zcela výjimečná stavba kostela sv. Bartoloměje (pův. sv. Ducha) vznikla 1414 u staršího špitálu tohoto českého rytířského řádu (v Chebu od 1271). Kostel 1673 přesvěcen, komenda a špitál přest. 1685–95. Dnes galerie a hotel.

Vedle Železné hůrky jižně od Chebu patří Komorní hůrka mezi nejmladší české čtvrtohorní sopky. O průzkum této přírodní památky, chráněné od r. 1933, se zasloužil též německý básník J. W. Goethe se svými šlechtickými přáteli. Nejlépe turisticky přístupná je z Františkových Lázní nebo Chebu.

Kostel Čtrnácti sv. Pomocníků v Třech Sekerách je pozdně barokní či klasicistní stavba z let 1787-1790. Nyní filiální ve farnosti Mariánské Lázně. Kostel není památkově chráněn.

Barokní kostel stojí na místě původního kostela, který byl postaven patrně ve 13. stol. cisterciáckými mnichy. Roku 1286 získal patronát nad kostelem řád křížovníků s červenou hvězdou. Řád nechal kostel zbourat a v l. 1721–1727 vystavěl nový barokní kostel pod vedením Jana Volfganga Braunbocka.

Románsko-gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele ve vsi Vysoká pochází z 13. stol. Po r. 1946 opuštěn, r. 1982 snesena střešní konstrukce. Torzo se zachovanou věží památkově chráněno od r. 1992, r. 2013 znovu vysvěceno.

Kostel postaven v letech 1815 až 1820. Jedna z nejčistších sakrálních empírových staveb v Čechách. Věž se třemi zvony (dva ze zaniklé kaple sv. Jana Nepomuckého) přistavěna koncem 19. století. Malířská výzdoba od Viléma Kandlera. Rekonstruován v letech 1935 a 2004-2004.

Kostel sv. Anny ve Velké Hleďsebi je přesně orientovaná novorománská stavba z let 1908-1911 podle plánů arch. Josefa Forbericha. Nyní filiální kostel ve farnosti Mariánské Lázně a od r. 2006 též chráněná kulturní památka.

Barokní kostel se špitálem byl vybudován r. 1691 přestavbou pův. kaple z r. 1518. R. 1939 byla oblast vysídlena a stala se vojenským cvičištěm, později hraničním pásmem. Chátrající kostel byl r. 1967 zbořen. Po r. 1989 byla zrušena hraniční oblast, r. 1992 vyznačeny základy kostela a místo upraveno.

Chátrající kostel sv. Anny ve vsi Palič vznikl z bývalé zámecké kaple v letech 1751-1756. Rozšířen v letech 1839-1842 a přistavěna zvonová věž. Zchátral po 2. světové válce po vystěhování Němců, nyní zachraňován spolkem nadšenců a příležitostně zpřístupňován.

Gotický, možná již románský kostel byl přestavěn renesančně, po požáru r. 1740 opraven barokně. Jednolodní orientovaná stavba s pravoúhlým závěrem a sakristií od jihu, V západním průčelí hranolová vstupní věž. Vybavení kostela pochází z konce 18. a počátku 19. stol., náhrobníky renesanční.

Původní sokolovský farní kostel, doložený ve 13. stol. byl zničen v roce 1632 saským vojskem. V letech 1632–37 byl opraven a přestavěn pozdně renesančně. Barokní úpravou prošel v letech 1671–8. Věž, ovlivněná saskou renesancí, byla přistavěna v letech 1680–81. Zařízení kostela je převážně barokní.

Kostel sv. Jakuba Většího v Pomezí nad Ohří románského původu přestavěn do barokní podoby koncem 18. století. Po 2. světové válce zchátral, opraven po r. 2000. Nyní filiální ve farnosti Cheb bez pravidelných bohoslužeb.