Turistické cíle v okolí obce Bukovec

Hrad postaven Děpoltem z Rýzmberka v 1. pol. 14. stol. Kolem r. 1379 patří Nový Rýzmberk (Netřeb) Racku ze Švamberka, r. 1391 Vilému z Čachrova. R. 1528 je pustý. Dochována zřícenina věže, torzo hradeb, valy a příkopy.

Zámek byl přestavěn koncem 18. stol. rodinou Hildprantů ze starší tvrze. Později byl zámek v majetku Ondřeje Zieglera, který v rámci pseudogotické přestavby přistavěl patro. V r. 1946 získala zámek TJ Sokol a od r. 1999 je vlastníkem obec.

Hrad poprvé připomínán r. 1289, postaven snad za Zdeslava z Osvračína. Poč. 14. stol. patřil Nachvalovi z Ostračína a později jeho synům. Byl vypálen a pobořen zřejmě poč. 20. let 15. stol. Ještě v 19. stol. zde stávaly vysoké zdi, průzkum v l. 1997–98 objevil zbytky paláce z konce 14. stol.

V letech 1682 až 1695 Matyáš Bohumír z Venušvic hrad přestavěl na barokní zámek. K dalším stavebním úpravám došlo v 18. stol. Později byla postavena pseudorenesanční brána propojující zámek s předhradím a byla zvýšena zámecká věž.

Pomník k 500. výročí husitské bitvy u Domažlic měl být zbudován na Baldovském návrší r. 1931. Byla však postavena jen hranolová základna s pamětními kameny z husitských bojišť. Po poškození r. 2007 byl dokončen r. 2015 instalací mohutného žulového kalicha od klatovského sochaře Václava Fialy.

V barokní jednoposchoďový zámek byla v polovině 18. stol. přestavěna Dohalskými z Dohalic starší tvrz. Kolem byla vybudována velká ovocná a okrasná zahrada. V dnešní době je zámek zchátralý a opuštěný.

Zřícenina patrového zámku, který byl v 18. století postaven přestavbou z hrádku Habarta ze Svržna a Tasnovic z konce 13. století. Od r. 1372 ve vlatnictví kladrubských, ti jej využívali jako úkrytu pro své poklady a i jako vězení.

Zámek byl v první pol. 18. stol. přestavěn ze starší renesanční tvrze hrabětem Ferdinandem Morzinem. Dnes je zámek majetkem obce, je zčásti užíván k bydlení, a není veřejnosti přístupný.

Tvrz patrně postavil poč. 15. stol. vladyka Bušek Bohuchval z Hrádku. V 15. stol. tvrz renesančně přestavěli Šlovičtí ze Šlovic. V 17. stol. ji Jaroslav Hora z Ocelovic upravil na barokní zámeček. R. 1765 byla koupena Trauttmannsdorfy a připojena k Horšovskému Týnu. V l. 1998–2004 zrekonsturována.

Unikátní rozhledna vznikla úpravou starého pivovarského vodojemu (16 m, 378 m n. m.). Železobetonový vodojem byl postaven r. 1908 pro pivovar ve Vlkýši. Kvůli nestálé kvalitě vody nebyl k vaření piva využíván a do r. 1960 sloužil zemědělcům. Po rekonstrukci obcí v r. 2011 byl otevřen jako rozhledna.

Dřevěná rozhledna (21,5 m, 459 m n.m.) byla postavena na vrchu, kde stávala nejprve dřevěná a od r. 1913 zděná kaple. Oblíbené poutní místo, po r. 1945 kaple zničena armádou. Rozhledna s muzeem (arch. K. Salát) byla postavena v l. 2009–2010 Občanským sdružením pro výstavbu rozhledny v Horš. Týně.

Barokní budova staré pošty z r. 1747, rekonstruována 1997-8. Existence pošty ve Stodě je doložena již od r. 1548, takže stodská pošta byla jednou z vůbec prvních v zemi.