Turistické cíle v okolí obce Bukovec

Středověký městský dům postaven na kontreskarpě hradního příkopu. V 18. stol. rozšířen do zámeckého příkopu. Obdélná barokní jednopatrová stavba s mansardovou střechou. Byly zde byty zaměstnanců zámku. Po r. 1945 klub důchodců, dnes restaurace a hotel. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Obdélný, původem gotický jednopatrový řadový dům přestavěn barokně po požáru v r. 1708. Dochovaný gotický portál s ostěním. Volutový střešní štít z 2. pol. 18. stol. V interiéru jsou valené výsečové klenby a plochostropý mázhauz. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Obdélný původem gotický jednopatrový řadový dům přestavěn renesančně v pol. 16. stol. V té době jej vlastnil humanistický básník Ján Sylván. Po požáru v r. 1708 přestavěn barokně. Volutový střešní štít z 2. pol. 18. stol. V interiéru je klenutý mázhauz. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Obdélný původem gotický jednopatrový řadový dům přestavěn renesančně v pol. 16. stol. Po požáru v r. 1708 přestavěn barokně. Volutový střešní štít z 2. pol. 18. stol. Klenby sklepů a přízemí převážně plackové. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Obdélný renesanční řadový dům z pol. 16. stol. vznikl přestavbou dvou gotických domů. Dochovaný renesanční vstupní portál. Znovu radikálně přestavěn po r. 1949. Zadní část domu zbořena, čelní průčelí pozměněno, vloženo podkrovní patro. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Obdélný jednopatrový řadový dvojdům z pol. 20. stol. stojí na místě gotických domů č.p. 7 a 8. Ze starého domu č.p. 7 je dochován gotický portál. Z obou domů dochovány sklepy. Dvojice trojúhelných střešních štítů. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Tvrz ze 14.stol., založená Svatoborem a Markvartem z Nahošic. V 18.stol. přestavěna na barokní zámek a za Petra a Jakuba Prušáků v 19. stol. zámek přestavěn v pseudorenesančním stylu. Později Müllerové z Hömsteinu přistavěli věž a schodiště do parku.

Náhrobní kaple v Kanicích byla postavena roku 1865 na místě, kde byly pochovány Alžběta a Amálie, dcery polního zbrojmistra Ignáce Gyulaye hraběte z Maros-Némethu a Nádasky. Vysvěcena byla roku 1872.

Chátrající renesančně barokní zámeček obsahují dvě valeně klenuté místnosti původní tvrze, doložené r. 1542 a po požáru r.1680 přestavěné Merklínskými na barokní sídlo. Romantizující úpravy z přelomu 19. a 20. st. (půlkruhová schodišťová věž).

Hrad postaven Děpoltem z Rýzmberka v 1. pol. 14. stol. Kolem r. 1379 patří Nový Rýzmberk (Netřeb) Racku ze Švamberka, r. 1391 Vilému z Čachrova. R. 1528 je pustý. Dochována zřícenina věže, torzo hradeb, valy a příkopy.

Zámek byl přestavěn koncem 18. stol. rodinou Hildprantů ze starší tvrze. Později byl zámek v majetku Ondřeje Zieglera, který v rámci pseudogotické přestavby přistavěl patro. V r. 1946 získala zámek TJ Sokol a od r. 1999 je vlastníkem obec.

Hrad poprvé připomínán r. 1289, postaven snad za Zdeslava z Osvračína. Poč. 14. stol. patřil Nachvalovi z Ostračína a později jeho synům. Byl vypálen a pobořen zřejmě poč. 20. let 15. stol. Ještě v 19. stol. zde stávaly vysoké zdi, průzkum v l. 1997–98 objevil zbytky paláce z konce 14. stol.