Turistické cíle v okolí obce Tasnovice

Vrcholně barokní vysoce hodnotné sousoší z roku 1772 vytvořil pravděpodobně místní rodák, sochař a řezbář Jakob Artschlag. Jeho vznik inicioval farář Hagenmaister, který se spolu s obcí podílel na jeho financování. Sousoší restaurováno na konci 19. a 20. století. Od roku 1958 je památkově chráněno.

Tzv. Stará pošta v centru Klenčí pod Čerchovem je historická budova z r. 1546, která sloužila původně jako celnice, poštovní stanice a zájezdní hostinec s pamětní deskou generála A. V. Suvorova. Nyní je v ní umístěn Dům přírody Českého lesa.

Zřícenina snad královského hradu, doloženého k r. 1272 za Protivce z Herštejna. Po r. 1331 majetkem pražského biskupství. R. 1510 dobyt a rozbořen jako sídlo loupeživého Zdeňka Dobrohosta z Ronšperka. Zachována spodní část okrouhlé věže.

Pozůstatky raně středověkého hradiště z přelomu 12. a 13. stol. u rybníka západně od městyse Stráž u Tachova považoval August Sedláček mylně za zbytky tzv. Nového hradu, který měl existovat v 15. a 16. stol. Z této doby však osídlení není doloženo.

Zbytky tvrze postavené pravděpodobně v první polovině 14. století vladyky z Tasnovic. Od r. 1659 v majetku Trauttmansdorffů, připojena k horšovotýnskému panství a postupně zaniká.

Výšinné slovanské hradiště na Svatovavřineckém vrchu bylo rozlohou 13 ha největším svého druhu v západních Čechách. Bylo založeno na počátku 9. stol. a obýváno až do konce 12. stol. Mělo strategickou polohu při Řezenské stezce, která byla v raném středověku nejdůležitější spojnicí Čech a Bavorska.

Letohrádek stojící severně od hradu a zámku v Horšovském Týně. Pravděpodobně postaven r. 1587, v r. 1730 přestavěn. Pojmenován podle Alžběty z Rogendorfu, třetí manželky a vdovy po Janu mladším Popelovi z Lobkovic. Nyní bez využití.

Zámek postavil r. 1690 v barokním stylu Jan Václav Novohradský z Kolovrat. Čtyřkřídlá patrová budova má vstup v čtyřpatrové věži v ose hlavního křídla. Zámek byl přestavěný v roce 1750, další přestavba proběhla klasicistně, v průběhu 19. stol. Dnešní podobu získal v roce 1906. Dnes chátrající.

Zámek byl postaven r. 1730 augustiánským klášterem jako letní sídlo pro hosty. Později zde byla továrna na bílou keramiku, která zde byla vyráběna do konce 19. stol. Po válce patřila budova zámku MNV a dnes je ve velmi špatném stavu.

Židovský hřbitov u Puclic z doby kolem roku 1750 je stále udržován, ohrazen zdí a zamykán. Přístupný po vypůjčení klíče.

Hřbitov pocházející zřejmě již ze 14. stol., písemně doložen od r. 1450. Jeden z nejstarších židovských hřbitovů na našem území. Za války zdevastován nacisty, po válce většina náhrobků rozkradena a rozebrána. Nyní zachováno jen 21 náhrobků či jejich fragmentů; nejstarší čitelný z r. 1600.

Židovský hřbitov založený r. 1642, později rozšířen. V období 2. světové války devastován, od r. 2002 postupně rekonstruován. Nyní obsahuje 162 náhrobků nebo jejich fragmentů, z nichž nejstarší čitelné pocházejí z poloviny 18. stol.