Turistické cíle v okolí obce Tasnovice

Pozdně gotický a renes. podsklepený dům ze zač. 16. stol. s podloubím. Trojtraktové klenuté přízemí s průjezdem do dvora. Plochostropá síň v 1. patře. Střešní štít a úprava čelního průčelí z r. 1894. Vzadu dvorní pavlače na zděných arkádách. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Pozdně gotický a renes. dům ze zač. 16. stol. s podloubím. Klenutý sklep a přízemí s průjezdem do dvora. Plochostropá síň v 1. patře. Freska v podloubí z konce 16. stol. s výjevem z řeznického cechu. Secesní střešní štít a úprava čelního průčelí z konce 19. stol. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Panský dům, který po požáru starého zámku r. 1751 dočasně posloužil Vidršpergárům jako sídlo. V r. 1826 přestavěn stavitelem Süssem z Přimdy na dvouposchoďový zámek. V r. 1887 vyhořel, na jeho místě vystavěn dům č. p. 1.

Tvrz ze 14.stol., založená Svatoborem a Markvartem z Nahošic. V 18.stol. přestavěna na barokní zámek a za Petra a Jakuba Prušáků v 19. stol. zámek přestavěn v pseudorenesančním stylu. Později Müllerové z Hömsteinu přistavěli věž a schodiště do parku.

Chátrající renesančně barokní zámeček obsahují dvě valeně klenuté místnosti původní tvrze, doložené r. 1542 a po požáru r.1680 přestavěné Merklínskými na barokní sídlo. Romantizující úpravy z přelomu 19. a 20. st. (půlkruhová schodišťová věž).

V letech 1682 až 1695 Matyáš Bohumír z Venušvic hrad přestavěl na barokní zámek. K dalším stavebním úpravám došlo v 18. stol. Později byla postavena pseudorenesanční brána propojující zámek s předhradím a byla zvýšena zámecká věž.

Pomník k 500. výročí husitské bitvy u Domažlic měl být zbudován na Baldovském návrší r. 1931. Byla však postavena jen hranolová základna s pamětními kameny z husitských bojišť. Po poškození r. 2007 byl dokončen r. 2015 instalací mohutného žulového kalicha od klatovského sochaře Václava Fialy.

Pomník Jana Sladkého-Koziny stojí na vrcholu Hrádek u Domažlic. Je vysoký 3,2 m. Navržen sochařem F. Hoškem a vytesán z hořického pískovce Č. Vosmíkem. Postaven r.1895.

Zřícenina hradu, dle Kosmy vyb. r. 1121 Němci (asi Děpold II. z Vohburku) na našem území. Knížetem Vladislavem obležen a dobyt. R. 1427 dobyt husity. V 15. a 16. stol. často zastavován. V 16. stol. stav. úpravy za pánů ze Švamberka. Postupně zpustl.

V barokní jednoposchoďový zámek byla v polovině 18. stol. přestavěna Dohalskými z Dohalic starší tvrz. Kolem byla vybudována velká ovocná a okrasná zahrada. V dnešní době je zámek zchátralý a opuštěný.

Zřícenina patrového zámku, který byl v 18. století postaven přestavbou z hrádku Habarta ze Svržna a Tasnovic z konce 13. století. Od r. 1372 ve vlatnictví kladrubských, ti jej využívali jako úkrytu pro své poklady a i jako vězení.

Tvrz patrně postavil poč. 15. stol. vladyka Bušek Bohuchval z Hrádku. V 15. stol. tvrz renesančně přestavěli Šlovičtí ze Šlovic. V 17. stol. ji Jaroslav Hora z Ocelovic upravil na barokní zámeček. R. 1765 byla koupena Trauttmannsdorfy a připojena k Horšovskému Týnu. V l. 1998–2004 zrekonsturována.