Turistické cíle v okolí obce Pocinovice

nebo vyberte

Pocinovice

Plzeňský kraj,  Domažlice  (DO)
Nalezeno celkem 166 záznamů, 3 / 14 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 Dolní brána (Pražská)
430.0 m. n.m.
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Domažlice
Dolní brána je raně gotická stavba ze 60 let 13. st.. Věž je cca 20m vysoká s hodinami, nad průjezdem jsou 4 patra. Vznikla souběžně s hradbami. Stavba je výsledkem jediné raně gotické fáze, která po staletí zůstala ušetřena výraznějších úprav. Teprve v r.1905 přistoupilo město k rozsáhlejší opravě.
 Domažlická věž
430.0 m. n.m.
věž, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Domažlice
Kulatá věž, 56 m. Považována za věž kostelní, vybud. jako součást raně gotického chrámu. R. 1592 vyobrazena téměř v souč. podobě. Pro svůj tvar nemá v Čechách obdoby a o jejím smyslu se vedou spory. Zajímavost: Odchyluje se od své osy o 60 cm.
 Drslavice
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Drslavice
Tvrz vznikla v 1. pol. 16. stol. za držení Drslavic rytířským rodem Vlasatých z Domaslavi. Jako tvrz je však sídlo výslovně uváděno až v roce 1632. Od roku 1833 v majetku Černínů z Chudenic. Dnes je objekt využíván k bydlení.
 Dvořec
Rovná
tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Plzeňský kraj, Strážov
Kruhové tvrziště se zbytky sklepů a nepatrnými částmi zdiva v mokřinatém terénu. Tvrziště je obklopeno příkopem a méně zřetelným valem.
 fara
425.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Kout na Šumavě
Pozdně klasicistní budova asi z první třetiny 19. stol.; dílčí úpravy ve 20. stol. Trojpodlažní budova s mansardovou střechou na nevýrazně obdélném půdorysu se zachovanými klenbami a některými výplněmi oken a dveří. Situována urbanisticky ve stěžejní poloze v blízkosti kostela. Památkově chráněná.
 fara
485.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Běšiny
Barokní stavba fary nacházející se severně nedaleko kostela Navštívení Panny Marie pochází z 1. poloviny 18. století; další úpravy v 19. století. Zděná omítaná bloková patrová budova s mansardovou střechou s neporušenou původní dispozicí a zachovaným vnějším členěním fasády. Památkově chráněná.
 Gerlův dvůr
857.0 m. n.m.
Gerlov, Gerlhof
zámek, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Čachrov
Původně sklářská huť, později zemědělský dvůr. V poslední čtvrtině 19. století byly hlavní budovy přebudovány na rodinné sídlo, jež spolu s přistavěnou hranolovou věží připomíná venkovský zámeček. Soukromý majetek.
 gloriet Klobouk
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Kout na Šumavě
Gloriet Klobouk stojí zřejmě na místě starší dřevěné stavby, snad z r. 1723. Gloriet byl postaven v období romantismu kolem r. 1824, kdy majitel panství Jan Filip František Josef Stadion zadal rozsáhlé úpravy koutského zámku a jeho okolí. Gloriet byl opraven v letech 1973 a 2006.
 Hořákov
zámek, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Běšiny
Původní tvrz, snad ze 14. stol. přestavěná na zámek byla zbořena a dnes v Hořákově stojí zámecká novostavba ze druhé poloviny 19. stol., kterou si postavila rodina Kordíků, která v té době vlastnila statek. Při zámku malý parčík.
 hřbitovní kostel sv. Anny
440.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Bezděkov
Jednolodní kostel sv. Anny podle dochovaných záznamů postaven barokně v r. 1693. V letech 1899-1901 jako prostorově nevyhovující nahrazen novým kostelem sv. Václava na návsi. Současně změněn na rodinnou hrobku Korbů z Weidenheimu se samostatným vchodem a kapli.
 hrobka Kolowrat-Krakowských
540.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Týnec
Hrobka Kolowrat-Krakowských, také Kolowratská hrobka je hrobka šlechtického rodu Krakowských z Kolowrat z roku 1839. Vznikla adaptací původní barokní hřbitovní kaple sv. Barbory postavené v roce 1758. Stojí u hřbitovní zdi na západ od bývalého poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Týnci.
 Janovice nad Úhlavou
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Plzeňský kraj, Janovice nad Úhlavou
Janovický hrad postavil nejspíše Jan Janovský ve 2. pol. 13. stol. S různými přerušeními byl v majetku rodu pánů z Janovic do 17. stol. Poslední zbytky jádra hradu byly odstraněny počátkem 19. stol. při změně části plochy areálu hradu na hřbitov.