Turistické cíle v okolí obce Pocinovice

Původní raně gotický kostel, založený po roce 1260, pravděpodobně již tehdy v podobě trojlodní baziliky s příčnou lodí. Přestaven na poč. 15. stol. a znovu po roce 1550, kdy vznikly pozdně gotické síťové a hvězdové klenby. V 17. stol. upraven barokně. V l.1898 - 1908 regotizován Josefem Fantou.

Pův. zámecká kaple z r. 1654, přebudována na raně barokní kostel. Stavba s obdélnou lodí, pětiboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží. V r. 1781 vyhořel, opravy dokončeny r. 1788; upravován v závěru 19. stol. Na kostele náhrobek ze zrušeného kostela sv. Bartoloměje a u něj pamětní kříž.

Filiální kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Hojsově Stráži vznikl mezi lety 1824-1826 na místě, kde se dříve nacházela dřevěná kaple zasvěcená Panně Marii Růžencové z let 1760-1761. Je součástí farnosti Nýrsko, ale pravidelné bohoslužby se v něm neslouží.

Farní kostel založen v roce 1676 Lamingenem z Albénreuthu. V polovině 20. stol. vyhořel a byl stržen. Dnes připomínán pietním místem.

Kostel Panny Marie Bolestné v Hamrech byl postaven v letech 1773-1774 na místě bývalé kaple na pozemku Kollerova dvora (Kollerhof). Nyní filiální ve farnosti Nýrsko bez pravidelných bohoslužeb. V sousedství Společná cesta Panny Marie Bolestné s Ježíškem z r. 2004 v podobě křížové cesty.

Kostel sv. Anny v Pocinovicích je pozdně barokní stavba z let 1805-1806. Je filiálním ve farnosti Kdyně s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 2023 je ve vlastnictví obce a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Původně kaple z roku 1698, v letech 1718–1721 přestavěna podle návrhu M. A. Gilmettiho na barokní kostel. Na oltářích jsou obrazy svaté Anny a Nejsvětější Trojice od W. Stoibra z roku 1870, obraz Kristova křtu snad z dílny P. Brandla. Lustry v kostele vyrobily zdejší, dávno zaniklé sklárny.

Kostel sv. Antonína Paduánského v Dlažově vznikl v 18. stol. rozšířením starší kaple. Nyní filiální kostel ve farnosti Klatovy s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 2002 je kulturní památkou.

Zřícenina jednolodního gotického kostela západně od Běšin, původní farní kostel Podolí. Opraven po požáru v roce 1579. Zrušen roku 1788, vybavení přeneseno do kostela v Běšinách, což znamenalo postupnou zkázu stavby. Hřbitov kolem kostela sloužil k pohřbívání až do roku 1804.

Pozdně barokní kostel sv. Isidora v Děpolticích nahradil roku 1805 starší kapli. Západní průčelí lodi a věže bylo dodatečně obloženo šindelem. Kostel je filiálním ve farnosti Nýrsko bez pravidelných bohoslužeb a od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Jana se špitálem zmiňován roku 1342. Kolem roku 1504 přestaven Půtou Švihovským. Roku 1770 opraven a nově vybaven. V roce 1788 zrušen, prodán měšťanu Tomáši Maršálkovi a přeměněn na obytný dům. Budova dodnes slouží k bydlení, přes četné adaptace si uchovala cenné fragmenty gotické stavby.

Klasicistní kostel sv. Jana Křtitele v Maxově byl vysvěcen r. 1822, po požáru na konci 2. světové války obnoven. Nyní filiální ve farnosti Mrákov. Od r. 2003 chráněn jako kulturní památka.